Pouze vesmrn dalekohled NASA Jamese Webba doke poskytnout velmi detailn scny blzkch galaxi pozen prostednictvm kamer kombinujcch zbry ve spektru blzkm infraervenmu zen.
Je tak snadn nechat se tmito spirlnmi galaxiemi naprosto okouzlit. Sledujte jejich jasn ohranien ramena, kter jsou pln hvzd, a do jejich sted, kde se mohou nachzet star hvzdokupy a nkdy aktivn supermasivn ern dry, pe se na webu NASA.
Webbova kamera NIRCam (Near-Infrared Camera) zachytila na tchto snmcch miliony hvzd, kter z modrmi tny. Nkter hvzdy jsou rozptleny po spirlnch ramenech, ale jin jsou tsn pohromad v hvzdokupch.
Naproti tomu zazen MIRI (Mid-Infrared Instrument) zvrazuje zc prach a ukazuje nm msta v okol hvzd a mezi nimi, kde se vyskytuje.
NASA na snmcch tak upozoruje na hvzdy, kter se jet pln nezformovaly, jsou stle uzaveny v plynu a prachu. Prv tento materil iv jejich rst a lze je nalzt jako jasn erven body na vrcholcch prachovch vrcholk.
V tchto mstech meme najt nejnovj a nejhmotnj hvzdy v galaxich, ekl Erik Rosolowsky, profesor fyziky na University of Alberta v kanadskm Edmontonu.
Tyto snmky tak ukazuj velk kulovit slupky v plynu a prachu. Tyto dry mohly bt vytvoeny jednou nebo vce hvzdami, kter explodovaly a vyezaly ob dry v mezihvzdnm materilu, vysvtlil Adam Leroy, profesor astronomie na Ohio State University v Columbusu.
NASA upozoruje i na spirln ramena s rozenmi oblastmi plynu, kter se jev jako erven a oranov. Tyto struktury maj v uritch stech galaxi tendenci sledovat stejn vzorec, dodal Rosolowsky. Pedstavujeme si je jako vlny a jejich rozestupy nm hodn napovdaj o tom, jak se v galaxii plyn a prach. Studium tchto struktur poskytne klov poznatky o tom, jak galaxie buduj, udruj a ukonuj tvorbu hvzd.
