Aktual.: 13.11.2026 15:10
Praha – Vláda podle ministra pro sport Borise Šťastného (Motoristé) nepočítá se schválením zákona či jiného opatření, kterým by zakázala reprezentantům Česka nastupovat proti Rusku. Šťastný to dnes řekl na dotaz ČTK novinářům ve Sněmovně. Znamenalo by to podle něj zásah do samosprávy sportovních svazů, které to musí řešit samy. Šéf hokejového svazu Alois Hadamczik minulý týden řekl, že rozhodnutí státu by představovalo zásah vyšší moci a hokejové reprezentaci by umožnilo bojkotovat možné zápasy s Ruskem. Vedení hokejového svazu se kvůli situaci v pondělí sejde s ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), řekl ČTK generální sekretář svazu Jan Černý. Unijní diplomacie a Evropská komise připravují návrhy na omezení účasti Ruska na mezinárodních sportovních akcích.
„My nechceme a nebudeme zasahovat svazům, klubům, asociacím, olympijskému výboru do jejich rozhodování. Prostě by to nebylo správné. Stát toto nemá dělat. Oni mají vlastní samosprávu a oni se musí sami rozhodnout, jak k tomu chtějí přistupovat,“ řekl dnes Šťastný. Český hokejový svaz se už připojil k zemím, které po rozhodnutí Sportovního arbitrážního soudu vrátit Rusko na světové šampionáty odmítají proti ruské reprezentaci nastoupit.
Vedení hokejového svazu o situaci se zástupci státu intenzivně jedná. „Ministerstvo zahraničních věcí nám již zaslalo velmi důraznou a jednoznačně podporující odpověď k našemu postoji, neudělení víz a dalšímu postupu v otázce účasti ruských reprezentací,“ řekl generální sekretář svazu Jan Černý ČTK.
S Metnarem se sejdou zástupci svazu v pondělí. „Naším cílem je především vyjasnit praktické uplatnění platných restrikcí v souvislosti s lednovým mistrovstvím světa žen do 18 let v Ostravě,“ uvedl Černý. Na turnaji by po rozhodnutí arbitráže měly startovat i ruské hráčky.
Šťastný bezprostředně po výroku arbitráže uvedl, že nemá žádnou legislativní možnost bránit českým sportovcům v účasti na událostech, kde mohou soupeřit s Rusy. „A ani to nechci dělat, protože bych pokládal za nepatřičné poškozovat jejich sportovní kariéru kvůli této věci,“ uvedl. Hadamczik řekl, že národní tým bude potřebovat pomoc vrcholných představitelů státu při případném bojkotu duelů s Rusy. „Nemůžeme jen tak říct, že s nimi nebudeme hrát. To bychom byli sankcionováni a spadli do B skupiny. Potřebujeme zásah vyšší moci,“ uvedl. Například Lotyši mají zákonem zakázáno hrát s Ruskem.
Ministr dnes řekl, že by předpis se zákazem startů proti Rusku nenavrhoval a nepodporoval by ho. „Zasahoval bych tím do svébytného rozhodování jednotlivých sportovních institucí v ČR. A v tomto ohledu by bylo velmi diskutabilní, jestli by Ústavní soud takovou věc vůbec potom pustil,“ uvedl. Svazy jsou podle něj dostatečně moudré, aby se rozhodovaly samy. Ocenil, jak se k situaci postavil český hokej.
S Hadamczikem se plánoval tento týden sejít ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Šťastný řekl, že počká, zda Macinka jednání svolá. „Pokud by k tomu nedošlo, tak já určitě se s představiteli ledního hokeje potkám,“ uvedl. Schůzku by chtěl případně naplánovat na druhou polovinu příštího týdne či přespříští týden.
Ocenil postoj ministerstva zahraničí, které neplánuje udělit výjimečně víza ruským hokejistkám, aby se mohly zúčastnit lednového mistrovství světa hráček do 18 let v Ostravě. „Je vysoce pravděpodobné, že tady hrát nebudou. Samozřejmě kdyby skončila válka nebo došlo k míru, tak já sám bych říkal – pojďme umožnit sportovcům a sportovkyním z celého světa, ať se potkávají. Ale jestli toto stihneme do ledna, to si nejsem jistý,“ řekl Šťastný.
EU chystá omezení účasti Ruska na sportovních akcích, vyplynulo z dopisu
Unijní diplomacie a Evropská komise připravují návrhy na omezení účasti Ruska na mezinárodních sportovních akcích. V reakci na dotaz eurokomisaře Tomáše Zdechovského (KDU- ČSL) z frakce Evropské lidové strany (EPP) to uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Komise se zároveň zabývá financováním sportovních organizací, které umožňují ruským a běloruským sportovcům plnohodnotný návrat do mezinárodních soutěží pod vlajkami svých zemí.
„Zvažuje komise přijetí přísnějších opatření EU vůči ruským sportovním institucím, funkcionářům či sportovcům napojeným na ruský stát, armádu, bezpečnostní složky nebo propagandistické struktury, včetně možného rozšíření sankčních seznamů EU?“ dotazoval se mimo jiné český europoslanec unijní exekutivy v reakci na nedávné rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru (MOV), které může ruským sportovcům otevřít cestu k účasti v kvalifikačních soutěžích a kolektivních sportech před letními olympijskými hrami v Los Angeles v roce 2028.
Evropská komise ve své odpovědi uvedla, že účast Ruska a Běloruska na mezinárodních sportovních a kulturních akcích by neměla být normalizována, dokud nebude na Ukrajině dosaženo spravedlivého a trvalého míru. Komise zároveň upozornila, že Mezinárodní olympijský výbor ponechal na jednotlivých sportovních federacích a pořadatelích rozhodnutí, zda ruské sportovce pozvou a umožní používání ruských státních symbolů.
„Evropská služba pro vnější činnost (ESVA) a Evropská komise se rozhodly připravit návrhy na omezení účasti Ruska na sportovních akcích a bojovat proti jeho pokusům o normalizaci svého mezinárodního obrazu,“ stojí v odpovědi, do které nahlédla agentura ČTK. EU již navíc přistoupila ke konkrétním sankcím. V rámci 21. sankčního balíčku přijatého letos v červenci zařadila na sankční seznam ruského ministra sportu a předsedu Ruského olympijského výboru Michaila Děgťarjova.
„Považuji za naprosto skandální, aby se Rusko v době, kdy jeho armáda každý den vraždí nevinné Ukrajince, postupně vracelo do světového sportu. Olympijské hry a mezinárodní šampionáty nesmějí sloužit jako propagandistická výkladní skříň Putinova režimu,“ uvedl ve svém prohlášení europoslanec Zdechovský. „Jsem proto rád, že Evropská komise bere naše výhrady vážně a připravuje konkrétní kroky. Dokud Rusko vede agresivní válku, nemá jeho státní reprezentace na mezinárodních sportovních akcích co dělat,“ dodal.
Komise se otázkou financování sportovních organizací zabývá už od letošního léta, kdy ji k přehodnocení unijní podpory vyzvalo devět členských států: Dánsko, Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko. Země požadovaly, aby evropské peníze nedostávaly organizace umožňující návrat ruských a běloruských sportovců do mezinárodních soutěží.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}