Aktual.: 26.06.2026 14:46
Praha – Letošní komunální volby se uskuteční podle očekávání 9. a 10. října společně s prvním kolem senátních voleb. Předpokládané druhé kolo senátních voleb tak bude 16. a 17. října. Termín voleb stanovil prezident Petr Pavel, oznámil na webu odbor komunikace prezidentské kanceláře. Na rozdíl od předchozích voleb neměl ve stanovení termínu na výběr, neboť podle ústavní a navazující volební novely se místní a regionální volby musí konat vždy v pátek a v sobotu prvního úplného říjnového týdne.
Rozhodnutí bylo podle Hradu zasláno ke spolupodpisu předsedy vlády Andreje Babiše (ANO). Volby budou vyhlášeny publikací rozhodnutí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Poté začne oficiálně volební kampaň. Kandidátům do Senátu se pak začnou odečítat náklady na kampaň z dvoumilionového limitu za senátní obvod. Pro komunální volby zákonný limit stanoven nebyl.
Prezident vyhlásil termín voleb v den, kdy nabyla účinnosti novela o správě voleb s odkladem elektronizace správních volebních úkonů a usnadněním hlasování pro zrakově postižené. Říjnové volby se tak uskuteční podle upravených pravidel s tím, že každý ze senátních kandidátů bude uveden na samostatném hlasovacím lístku. Původně zákon počítal s tím, že adepti a adepty na senátory budou na společném volebním lístku pro každý z 27 obvodů, kde se bude hlasovat.
Na odevzdání kandidátních listin pro komunální volby i pro nominace v senátních volbách budou míst volební formace či nezávislí kandidáti čas do úterý 4. srpna. O tom, kdo splnil zákonné požadavky kandidatury, rozhodnou registrační úřady nejpozději 20. srpna.
V komunálních volbách budou ze stran a hnutí obhajovat podle volebního webu nejvíce křesel lidovečtí kandidáti, kteří jich při minulém rozdělování obecních pozic koncem září 2022 obsadili 3252 z celkových 61.780. Za nimi skončili občanští demokraté před kandidáty STAN, ANO, sociálních demokratů, SPD, komunistů, TOP 09 a Pirátů. S výjimkou ANO a SPD všechny ostatní z těchto stran a hnutí část mandátů v porovnání s předchozími volbami ztratily.
V případě Senátu se bude obsazovat třetina křesel jeho členů, tedy 27 z 81. Nejvíce mandátů bude obhajovat klub Starostů, a to 11. Klub ODS a TOP 09 bude usilovat o znovuzvolení deseti členů, klub KDU-ČSL o tři. O zachování alespoň dvou křesel bude usilovat klub SEN a Piráti. V nejvýhodnější pozici je tak ze senátních frakcí klub ANO, který by mohl přijít maximálně o jednoho člena.
Nynější vládní koalice ANO, SPD a Motoristů by tak letos mohla navázat na úspěch z loňských sněmovních voleb. Zástupci SPD či Motoristů se ale ještě nikdy do horní parlamentní komory neprobojovali.
Nejpočetnější klub ODS a TOP 09 má nyní 30 členů, v případě absolutního neúspěchu by mu jich zbylo 20. Klub Starostů má jistých sedm z 18 členů, lidovecký klub devět z 12. Dohromady by tak tyto tři frakce měly mít bez ohledu na výsledek voleb jistých 36 senátorů a k udržení minimální většiny v Senátu by potřebovaly vyhrát se svými adepty alespoň v pěti obvodech. Početně nejmenší klub SEN 21 a Piráti potřebuje k zachování své existence získat dva členy, zatímco klub ANO má jistotu 14 členů. Po výhře v předloňských senátních volbách a loňských sněmovních volbách má hnutí Andreje Babiše velkou šanci na opětovné parlamentní posílení.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
