Volby v Německu vyhrály strany krajní pravice a levice, Merz chce zůstat

Pro Merze dopadly volby podle analytiků nejhorším možným způsobem. AfD i Levici dlouhodobě označuje za strany, které zpochybňují demokratické instituce. CDU odmítá s oběma spolupracovat, uplatňuje vůči nim takzvanou protipožární zeď. 

Radikálně levicová strana Levice vzešla ze Strany demokratického socialismu (PDS), která byla nástupkyní Sjednocené socialistické strany Německa (SED). SED byla komunistickou státní stranou, jež vládla v letech 1949 až 1989 v Německé demokratické republice (NDR). 

Volby v Berlíně vyhrála Levice, druhá je CDU a třetí AfD, uvádí výsledky 

V nedělních volbách v Berlíně zvítězila s velkým náskokem radikálně levicová strana Levice, která získala 25,7 procenta hlasů. Za ní následují Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze s 18,8 procenta a Alternativa pro Německo (AfD) s 16,3 procenta. Křesla získali i Zelení se 14,3 procenta a sociální demokraté (SPD), které podpořilo 12,1 procenta hlasujících. Po sečtení všech hlasů to s odvoláním na zemskou volební komisi napsala agentura DPA. Dosavadní vládní koalice CDU a SPD ztratila většinu.

Pod pětiprocentní hranicí skončila strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) se 4,7 procenta a svobodní demokraté (FDP) s 2,5 procenta. V nové Poslanecké sněmovně usedne 158 poslanců. Levice jich vyšle 47, CDU 34, AfD 29, Zelení 26 a SPD 22. Pro sociální demokraty je to dosud nejhorší výsledek ve volbách do berlínské sněmovny.

Primátorkou by se mohla stát Elif Eralpová z Levice, která má turecké kořeny. Byla by první ženou v čele Červené radnice s migračním původem. Eralpová se narodila v roce 1981 v Mnichově tureckým rodičům, kteří krátce předtím uprchli ze své vlasti. Pro Levici je nedělní zisk největším volebním úspěchem v Berlíně. Naposledy v roce 2001 získala její přímá předchůdkyně – Strana demokratického socialismu (PDS) – 22,6 procenta.

Eralpová se chce pokusit sestavit koalici se Zelenými a sociálními demokraty. Zelení dříve také uvedli, že by chtěli příští koalici sestavit s Levicí a SPD. Teoreticky je možné Levici obejít a sestavit také vládu CDU, Zelených a SPD.

V Berlíně žije zhruba 3,9 milionu obyvatel, hlasovat mohlo 2,5 milionu voličů. Téměř milion obyvatel německé metropole tvoří cizinci bez volebního práva. Poprvé mohli v neděli v Berlíně volit také šestnáctiletí a sedmnáctiletí. U voličů z věkové skupiny mezi 16 a 24 lety jasně vyhrála Levice se 43 procenty, následovaná AfD s 12 procenty. Od lidí mezi 25 a 34 lety dostala Levice dokonce 49 procent hlasů.

Hlavními tématy kampaně byly nedostupnost bydlení a vysoké nájmy. Eralpová slibovala, že hodlá vyslyšet Berlíňany a realizovat jejich přání, které vyjádřili v roce 2021. V poradním referendu se tehdy obyvatelé metropole vyslovili pro vyvlastnění bytů velkých pronajímatelů. Pro tehdy hlasovalo 59,1 procenta a účast dosáhla 73,5 procenta. Vyvlastnění se mělo týkat společností s více než 3000 byty. Zatímco Zelení jako jeden z potenciálních partnerů Levice za určitých podmínek se socializací části bytů vlastněných koncerny souhlasí, lídr sociálních demokratů Steffen Krach ji odmítá.

Volby v Meklenbursku-Předním Pomořansku vyhrála AfD, CDU se do sněmu nedostala

Nedělní volby v německé spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD) se ziskem 38,2 procenta hlasů. Vyplývá to výsledků hlasování, které dnes zveřejnil zemský volební úřad. Na druhém místě skončila s 35,5 procenty sociální demokracie (SPD) vedená zemskou premiérkou Manuelou Schwesigovou. Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze nepřekonala pětiprocentní hranici a do sněmu ve Schwerinu se nedostala. To se v žádných zemských volbách od roku 1949 ještě nestalo.

Kromě AfD a SPD vyšlou své zástupce do zemského sněmu už jen dvě strany: radikálně levicová strana Levice s 6,5 procenta hlasů a strana Zelených s 5,7 procenta. Těsně pod pětiprocentní hranicí zůstala CDU se 4,9 procenta hlasů a také Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) se 4,8 procenta.

AfD bude nyní nejsilnější stranou už ve třetím zemském sněmu. Od roku 2024 má nejvíce mandátů v Durynsku, na počátku září vyhrála volby také v Sasku-Anhaltsku, kde získala 43,8 procenta hlasů. V Meklenbursku-Předním Pomořansku AfD svůj zisk oproti volbám před pěti lety více než zdvojnásobila. V roce 2021 získala 16,7 procenta, nyní 38,2 procenta hlasů.

Kandidát na premiéra za AfD Leif-Erik Holm se chce pokusit jako vítěz voleb o sestavení vlády. Žádná z dalších tří stran, které se do sněmu dostaly, ale s AfD nechce spolupracovat. Meklenbursko-Přední Pomořansko je spolu s Berlínem jedinou východoněmeckou spolkovou zemí, v níž zemská tajná služba místní organizaci AfD neoznačila za prokazatelně pravicově extremistickou. Vede ji jen jako podezřelou z krajně pravicových aktivit.

Premiérkou zůstane zřejmě sociální demokratka Schwesigová, která může sestavit vládu s Levicí a Zelenými. Společně budou mít 39 ze 71 křesel. AfD získala 32 křesel. „Většina se rozhodla pro demokratické strany. Proto jsem připravena pokračovat v započaté práci,“ uvedla už v neděli premiérka, která stojí v čele země od roku 2017.

Pro CDU je výsledek v Meklenbursku-Předním Pomořansku debaklem. Od založení spolkové republiky se nestalo, že by se v některých zemských volbách do sněmu nedostala. Nejhorší výsledek do neděle zaznamenala v roce 1951 v Brémách, kde dostala devět procent.

V Meklenbursku-Předním Pomořansku, řídce osídlené spolkové zemi na severovýchodě Německa, žije zhruba 1,6 milionu obyvatel. Volit jich v neděli mohlo 1,3 milionu, poprvé mezi nimi byli také šestnáctiletí a sedmnáctiletí. Sociální demokracie tu je hlavní vládní silou od roku 1998. Průzkumy z posledních týdnů předpovídaly jasné vítězství AfD. Sociální demokracie zemské premiérky Schwesigové ale v posledních týdnech před volbami mocně dotahovala. Na vítězství to ale nakonec nestačilo.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}