Aktual.: 26.05.2025 07:48
Praha – Stav výcvikových zařízení Armády ČR stále neodpovídá současným potřebám a omezuje přípravu vojáků a rozvoj schopností armády. Ministerstvo obrany přitom v letech 2019 až 2024 investovalo do jejich modernizace téměř 1,8 miliardy korun. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad k výsledkům kontroly peněz určených na výcviková zařízení Armády ČR. Úřad chtěl zjistit, zda obrana vynaložila peníze účelně, hospodárně, účinně a v souladu s předpisy. Podle resortu závěry NKÚ potvrzují, že ministerstvo obrany čelí zásadnímu vnitřnímu dluhu způsobenému dlouhodobým podfinancováním, a to ve většině oblastí.
„Ministerstvo obrany muselo v uplynulých letech kvůli podfinancování přistupovat k investicím podle jejich důležitosti. Jednoduše řečeno – na všechny potřebné projekty peníze nebyly, což NKÚ ve svých zprávách nezohledňuje,“ sdělilo v reakci ministerstvo.
V kontrolovaném období byl ministrem obrany nejprve Lubomír Metnar (ANO), kterého po volbách vystřídala Jana Černochová (ODS). Resort upozornil, že značná část kontrolovaného období spadá do působnosti předchozího vedení. „Současné vedení resortu pro zvýšení výdajů na obranyschopnost země dělá maximum. Důkazem je zákon zaručující výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP i rozhodnutí vlády zvyšovat výdaje na obranu do roku 2030 každoročně o 0,2 procenta HDP,“ uvedlo ministerstvo.
Kontrolní úřad například zjistil, že některé výcvikové prostory nesplňují požadované parametry a armáda nemá dostatek moderních simulátorů a trenažérů. „Omezený rozvoj simulačních technologií přitom snižuje schopnost armády připravit se na reálné hrozby a propojit výcvik s armádami NATO,“ uvedl úřad v tiskové zprávě. Podle ministerstva plány na modernizaci zbrzdila vedle nedostatečného rozpočtu také epidemie koronaviru.
NKÚ upozorňuje například na časté změny priorit a odkládání investic. Jako příklad uvádí zpoždění výstavby garáží v Přáslavicích a Bučovicích. To podle něj způsobí, že nová bojová vozidla bude třeba po jejich dodání dočasně umístit ve Vyškově. Osádky vozidel tak budou muset pravidelně dojíždět desítky kilometrů, což zvýší výdaje na dopravu a logistiku, upozorňuje NKÚ. Uvádí také, že prodlužování modernizace výcvikových zařízení zvyšuje náklady na provoz nynější zastaralé infrastruktury a zpomaluje dosažení požadované bojové připravenosti Armády ČR. Podle ministerstva je výstavba infrastruktury pro nově zaváděnou techniku v Přáslavicích, Bučovicích a posádce Vyškov naplánována po etapách. Dostavba garáží pro bojová vozidla v Přáslavicích je naplánována do roku 2030.
Jako další příklad uvádí NKÚ plán ministerstva obrany vybudovat do roku 2030 nové výcvikové zařízení v Radošově, kde mělo přes 2000 vojáků ročně absolvovat zejména základní přípravu a výcvik v řízení vozidel. Na konci roku 2023 však ministerstvo přípravu projektu zastavilo a dalo přednost nákupům zbraňových systémů, zásob a munice. „Vzhledem k nedostatku kapacit pro výcvik řidičů tak musí ministerstvo ve velké míře využívat služeb civilních autoškol, jejichž prostřednictvím bylo v letech 2019 až 2023 vyškoleno 63 procent řidičů,“ upozorňuje NKÚ. MInisterstvo v reakci napsalo, že záměr navýšení možných kapacit v Radošově pro přípravu personálu byl jedním z možných návrhů, nicméně po provedené analýze finanční nákladnosti bylo dočasně od vybudování dalšího výcvikového zařízení upuštěno. „V současné době tyto výcvikové potřeby plně pokrývá Velitelství Výcviku – Vojenské akademii ve Vyškově,“ reagoval resort.
Ministerstvu se podle NKÚ také nedařilo v letech 2019 až 2023 zajistit potřebný nábor vojáků z povolání ani vojáků do aktivní zálohy. „Cílem je do roku 2030 zvýšit počet vojáků z povolání na 30.000 a počet vojáků v aktivní záloze na 10.000. Aby tohoto cíle armáda dosáhla, musela by ročně přijmout nejméně o 700 vojáků z povolání a o 550 vojáků v aktivní záloze více, než přijímala v letech 2019–2023,“ uvedl NKÚ.
Resort si potíže s náborem a udržením vojáků plně uvědomuje, byla proto přijata řada legislativních změn včetně novely zákona o vojácích z povolání, která vstoupí v platnost v červenci a díky které se podle ministerstva zásadně zlepší finanční ohodnocení stávajících i nastupujících vojáků.