Aktual.: 25.04.2025 13:03
Pelhřimov – Vypálení Leskovic na Pelhřimovsku v květnu 1945 je podle historičky Muzea Vysočiny Pelhřimov Miroslavy Kvášové jednou z mnoha tragédií konce druhé světové války, které se nedostaly do širšího povědomí. Proto ji těší, když archivní dokumenty, které k události muzeum má, využívají i badatelé nejmladší generace. Do Leskovic po přestřelce s německými vojáky 5. května 1945 vtrhly jednotky SS, zůstaly po ní shořené domy a 25 mrtvých, nejmladšímu zastřelenému chlapci bylo 13 let.
„Postupně se na to zapomnělo. Zůstaly jen Lidice, Ležáky, možná Javoříčko, ale o těchto menších obcích, které to odnesly v posledních dnech války, se nemluví. A přitom jich byla spousta,“ řekla Kvášová.
Co přesně tragédii v Leskovicích předcházelo, je podle ní po letech těžké soudit. „Ale je to důsledek euforie, že vítězství už je blízko a svoboda také. Lidé začali postupovat trochu nerozumně v tom smyslu, že se pokoušeli odzbrojit německé vojáky, kteří byli plně ozbrojeni a na ničem jim nezáleželo. Jen se potřebovali dostat pryč, aby je nedostali Rusové,“ řekla Kvášová.
Jednotka SS přišla do obce vpodvečer. V okolí obce se střílelo, Leskovičtí se bránili. Když se nad ránem vrátili domů v domnění, že nejhorší je za nimi, vrátily se i jednotky SS. Jejich běsnění včetně znásilňování žen a dívek přežili většinou jen ti, kteří ještě zůstali schovaní mimo obec. Zahrabané v hnoji přežilo i čtyřleté děvčátko. Těla mrtvých a zraněných vojáci naházeli do stodoly a zapálili. „Je to možná zvláštní, ale vraždění v Leskovicích ukončil až wermacht z Pacova. Hasiči a wermacht přijeli na pomoc a víceméně esesáky zarazili, že tu obec nesrovnali se zemí celou,“ zdůraznila Kvášová.
Fotografie pořízené na místě události jsou dnes cennou muzejní sbírkou. „Fotil už je některý z Čechů a jak je vidět, dokumentoval nejen vypálené domy, ale i postřílený dobytek, který tam zůstal,“ řekla Kvášová. Na snímcích jsou i ostatky zemřelých v ruinách stodoly a pak jejich pohřeb, který se konal 11. května. Někteří byli pochovaní na hřbitově v Nové Cerekvi, další v Moravči.
Zničené domy už se neobnovovaly. Podobně jako v Lidicích byly vystavěné nové. „Leskovice teď stojí trochu stranou od původní vesnice podél trati. Stavěly se víceméně v jednotném duchu, aby bylo trochu památníkem,“ řekla Kvášová. Pietní akci dělá obec asi se 120 obyvateli podle jejího starosty Františka Brady 5. května pravidelně. „Letos je to 80 let, tak uděláme i nějaké posezení s občany a návštěvníky, aby měli šanci si popovídat. Máme tady i jednu z posledních pamětnic událostí. Paní Vlasta Holakovská byla tehdy ještě malé dítě,“ řekl Brada.
Strůjcem tragédie byl šestadvacetiletý velitel SS jednotek Walter Hauck. Trestu unikl, i když Československo i Česká republika několikrát žádala jeho vydání. Vykonaný na něm nebyl ani trest smrti vynesený ve Francii za vraždu desítek lidí u severofrancouzské vesnice Ascq. „Byl zatčený, ale v roce 1957 propuštěný. Naši žádali už v roce 1969, pak v 70. letech a naposledy v roce 2005 o jeho vydání, ale nikdy jim nebylo vyhověno,“ dodala Kvášová. Vypátrat se ho podle ní podařilo spisovateli Stanislavu Motlovi, podle kterého Hauck do poslední chvíle tvrdil, že jeho činy byly jen vojenskou operací na potlačení teroristů.