Sonda Voyager 1 odstartovala 5. z 1977. Clem letu bylo prozkoumat vzdlenj planety na soustavy, o kterch jsme v t dob vdli z vt sti jen to, co bylo mon zjistit ze Zem. Pes rzn pote vydrel v dobr kondici spolu se svm dvojetem Voyager 2 a do loskho listopadu. Pak zaal poslat nesmysly.
Bylo to 14. listopadu, kdy bylo zjitno, e se objevila zvada na jednom ze t pota, kter omezila komunikaci sondy. Lid v pozemnm stedisku zjistili, e nedostvaj data z vdeckch pstroj sondy nebo zkladn technick informace o celkovm zdrav sondy.
NASA v prosinci uvedla, e ineni pracuj na vyeen problmu s letovm datovm systmem (FDS), kter nekomunikuje sprvn s jednm ze subsystm sondy, jen se nazv telemetrick modulan jednotka (TMU).
Nedvno zaala TMU vyslat opakujc se vzorec jedniek a nul, jako by se zasekla. Po vylouen jinch monost tm Voyageru uril, e zdrojem problmu je FDS. O uplynulm vkendu se tm pokusil restartovat FDS a vrtit jej do stavu, v jakm byl ped zatkem problmu, ale sonda stle nevrac pouiteln data, uvedli v prosinci odbornci z NASA.
Vdci se pak usilovn snaili o opravu, ale ta se nedaila a do jejich mysl se tak pomalu zaala vkrdat frustrace a zaala se ztrcet nadje, e se poda chybu odstranit.
Byl by to ten nejvt zzrak, kdybychom ho zskali zpt. Rozhodn jsme to nevzdali, ekla v noru pro server Ars Technica Suzanne Doddov, vedouc projektu Voyager. Meme se pokusit o dal vci. Ale tohle je zdaleka to nejzvanj za celou dobu, co jsem vedouc projektu, dodala.
Nyn, pt msc od zatku problm, byla chyba identifikovna. Spovala v ipu v jednom z palubnch pota, kter m na starosti formtovn vdeckch a technickch dat ped jejich odeslnm na Zemi. Tento ip, kter je zodpovdn za ukldn sti pamti FDS, vetn sti softwarovho kdu potae FDS, prost nefungoval.
ip se opravit nepodailo, a tak dotyn kd s informacemi chtli programtoi pesunout na jin msto v pamti FDS. Ale dn nen dostaten velk, aby se do nj veel cel kd. Vymysleli proto pln, jak ho rozdlit na sti a ty uloit na rzn msta v systmu FDS. Sonda pak poslala sprvn data a mal zzrak se tak uskutenil.
Nyn se tm sousted na to, aby Voyager zaal opt zaslat vdeck data. Hledat een je pitom o to sloitj, kdy si uvdomme, e je sonda vzdlen 24 miliard kilometr od Zem a je jasn, e i signlu letcmu v podstat rychlost svtla trv 22,5 hodiny, ne k Voyageru doraz. A stejn dlouho trv, ne se ineni dozvd odpov. V soutu to dl 45 hodin.
Sonda Voyager 1 je nejvzdlenjm lidskm objektem ve vesmru. Spolu se sondou Voyager 2 byla vyslna v roce 1977, pvodn mly ob prozkoumat tyi plynn obry na Slunen soustavy Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Podailo se jim ale pokraovat jet dl a nyn jsou za vnj hranic heliosfry v mezihvzdnm prostoru.
