Aktual.: 27.06.2025 00:02
Brusel – Všechny země Evropské unie s výjimkou Maďarska se dnes v Bruselu shodly na další podpoře Ukrajiny a na zvýšení tlaku na Rusko i prostřednictvím sankcí zaměřených na energetiku. Kvůli nesouhlasu Budapešti ale text nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu. Původně se očekávalo, že by se dnes mohlo podařit dosáhnout politické shody na novém osmnáctém balíčku sankcí, proti se ale v tomto případě vedle Maďarska staví i Slovensko. V závěru summitu se nicméně jeho účastníci shodli na půlročním prodloužení stávajících sedmnácti sankčních balíčků.
V textu o Ukrajině, který podle informací ČTK dnes odmítl podpořit maďarský premiér Viktor Orbán, EU „důrazně odsuzuje pokračující bombardování civilistů a civilní infrastruktury Ruskem a vyzývá k úplnému, bezpodmínečnému a okamžitému příměří.“ Po Moskvě požaduje „skutečnou politickou vůli ukončit válku“.
Pokud jde o další sankce, k jejichž prosazení je třeba jednomyslnost, daly Maďarsko a Slovensko najevo, že je zablokují, pokud Evropská komise nestáhne svůj návrh na postupné ukončení dovozu ruských fosilních paliv do roku 2027.
Slovenský premiér Robert Fico se dnes kvůli tomu sešel s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Jednání označil za konstruktivní a pragmatické, zopakoval ale, že Slovensko nový sankční balíček nepodpoří: při pátečním setkání velvyslanců při EU bude Bratislava žádat o odložení hlasování, a pokud se tak nestane, dostane slovenský velvyslanec jasný pokyn sankce vetovat.
Orbán, který je v unii považován za spojence ruského vůdce Vladimira Putina, se dnes zase opět postavil proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie, když prohlásil, že Maďarsko nechce být ve stejném spolku s válčící zemí, protože je to nebezpečné.
Prostřednictvím videopřenosu účastníky summitu oslovil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který vyzval k přijetí silného osmnáctého balíčku protiruských sankcí. „Ukrajina je připravena na spravedlivý mír, Ukrajina je připravena na příměří, ale Rusko všechno blokuje,“ prohlásil. Právě z tohoto důvodu se podle něj musí zvýšit tlak na Moskvu; sankce jsou přitom nejefektivnějším nástrojem. „Co je nyní potřeba, je opravdu silný osmnáctý sankční balíček, klíčovými cíli musí být obchod s ropnými produkty, ruské banky a další finanční instrumenty,“ uvedl.
Summit se dnes věnoval také válce v Pásmu Gazy a vyzval k okamžitému příměří i k bezpodmínečnému propuštění všech rukojmích. Situaci v tomto úzkém pobřežním pásmu, kde žijí přes dva miliony Palestinců, označil za katastrofální a zoufalou; politici se v této souvislosti zmínili zejména o nepřijatelném počtu civilních obětí a rozsahu hladovění. Požadují, aby Izrael zcela zrušil blokádu Gazy, umožnil okamžitý a nerušený přístup humanitární pomoci a plně dodržoval své závazky podle mezinárodního práva.
Evropská rada rovněž odsoudila vyostření situace na okupovaném Západním břehu Jordánu v důsledku narůstajícího násilí ze strany osadníků, rozšiřování nelegálních osad a izraelské vojenské operace.
Španělský premiér Pedro Sánchez navíc vyjádřil přesvědčení, že v Gaze dochází ke genocidě. Izrael podle něj jasně porušuje článek 2 asociační dohody mezi EU a Izraelem, a Madrid proto bude usilovat o její pozastavení. Pozastavení či úplné zrušení dohody by vyžadovalo jednomyslnou podporu zemí EU, což se nejeví jako pravděpodobné, neboť Izrael má v unii několik spojenců, včetně Česka.
Lídři členských zemí se dnes shodli na tom, že je potřeba pokračovat ve výrazném zvyšování výdajů na obranu a bezpečnost a lépe společně investovat. Za existenční výzvu pro unii označili ruskou agresi proti Ukrajině a její dopady na evropskou i globální bezpečnost.
Ke skupině zemí Evropské unie, které usilují o zpřísnění migrační politiky a pravidelně se scházejí, se dnes poprvé přidalo Německo. Takzvané migrační snídaně se spolu se zástupci dalších 12 zemí zúčastnil německý kancléř Friedrich Merz, který do Bruselu přijel na svůj první summit EU.
