Aktual.: 16.07.2025 19:55
Praha – Zemědělský svaz ČR i Agrární komora ČR kritizují návrh nového sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034 ve výši dvou bilionů eur (49,3 bilionů Kč), který dnes představila Evropská komise. Podle předsedy svazu Martina Pýchy jde pro zemědělce o reálný pokles hodnoty při zohlednění evropské inflace o 40 procent, což se promítne růstem cen potravin a častějším dovozem ze třetích zemí. Celkově rozpočet EU sice stoupne – na období 2021 až 2027 činí 1,2 bilionu eur, ale do zemědělství chce komise v příštím období dát podle Agrární komory ČR 300 miliard eur, o 22 procent méně než nyní. Podle Pýchy však bude klíčová informace o rozdělování evropských peněz, což má Evropská komise zveřejnit až ve čtvrtek.
Návrh rozpočtu EU potvrdil podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala obavy zemědělců z razantních škrtů. „Od toho se odvíjí i budoucí podoba evropské zemědělské politiky, ve které má dojít k zásadním změnám ve struktuře i financování. Má být zrušena dvoupilířová struktura, podle které jsou peníze rozdělovány primárně na investice a takzvané přímé platby vázané na plochu nebo chovy hospodářských zvířat. Současně má být zavedeno zastropování zemědělských dotací a podpory mají být snižovány v závislosti na velikosti zemědělského podniku,“ sdělil v komentáři pro média.
Šéf Zemědělského svazu Pýcha návrh označil za nepříjemné překvapení. Evropští zemědělci podle něj volali po valorizaci a místo toho se peníze, které mají zemědělcům kompenzovat zvyšující se náklady za stále se zpřísňující ekologická, welfareová, administrativní a byrokratická opatření, snížily. Krácení podle něj povede k růstu cen potravin. „Radost z tohoto rozpočtu navíc budou mít především dovozci potravin ze třetích zemí,“ napsal na síti X.
Prezident Agrární komory doufá v to, že europoslanci a členské země EU rozpočet upraví do přívětivější podoby pro zemědělce. „Tak, aby byly zajištěny zdravé a cenově dostupné potraviny a evropskou produkci nenahradily nekvalitní dovozy ze třetích zemí,“ uvedl. „Vyrobit v Evropě kvalitní potraviny je totiž vzhledem k plnění vysokých standardů stále náročnější, dražší a obnáší to více papírování, od čehož Evropská unie zjevně nehodlá ustupovat,“ doplnil.
Zemědělci dosud dostávají platby z EU ve dvou pilířích, na tzv. společnou zemědělskou politiku EU nyní míří asi třetina evropského rozpočtu, celkový roční rozpočet prvního pilíře činí zhruba 21 miliard korun. Podle dřívějších vyjádření zemědělských organizací by peníze určené na zemědělství nově měly být součástí jediného fondu a o jejich rozdělení by rozhodovaly národní státy podle svého uvážení, což podle nich povede k prohlubování rozdílů mezi členskými státy.
„Návrh nejenže nezohledňuje vysokou inflaci posledních let, ale peníze do zemědělství dokonce nominálně snižuje. Celková částka pro období 2028 až 2034 má být cca 300 miliard eur (7,56 bilionu korun), oproti 386 miliard eur (9,73 bilionu korun) v letech 2021 až 2027, tedy nominální pokles o více než 22 procent a při zohlednění průměrné evropské inflace za dané období se jedná o reálný pokles hodnoty o více než 40 procent,“ uvedl Pýcha.
Svaz chce neprodleně dohodnout jednání se všemi relevantními politickými silami a domluvit se na společném postupu, jak situaci řešit. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) letos v březnu řekl, že bude usilovat o to, aby peníze směřující do zemědělství byly zachovány ve stejné výši a zůstala také stejná struktura zemědělských dotací. Prezident Agrární komory varoval, že zemědělci budou pořádat protesty proti škrtům.
