ivotn pojitn bylo dlouhou dobu produktem, kter pli nethl. A pokud u ho lid mli, soustedili se asto sp na kapitlovou i investin sloku, mnohdy mlo slouit i jako zabezpeen na dchod. To u je ale dvno minulost. Kapitlov ivotn smlouvy, kter byly roeny ve smluvn stanoven garantovan vi, u dnes pojiovny ani nenabz. Nicmn pvodn smlouvy, pokud je jejich majitel nezruili, stle b.
A tak investin ivotn pojitn se dostv do pozad. Pokud u ho nkdo m, tak investin sloka in teba jen 10 a 15 procent. Nejbnj formou jsou u del dobu rizikov ivotn pojistky, kde nen rezervotvorn sloka jako u kapitlovch a investinch. Pokrv jen rizika, vysvtluje Eva Svobodov, tiskov mluv UNIQA pojiovny. Jinmi slovy, ve smlouvch dnes dominuj ochrann sloky.
Kdo by ml ivotko mt urit
A to m svou logiku. Smyslem ivotka je toti zabezpeen pro ppady, kdy nemoc i raz vyad lovka ze hry na del dobu nebo i trvale. A v ppad smrti pojitnho zajist jeho rodinu. Potebu pojitn tedy ovlivuje zejmna riziko spojen se ztrtou pjmu, k Luk Urbnek, finann poradce spolenosti Partners. Pokud tedy nkdo ije napklad z pronjmu vlastnch nemovitost nebo je finann zabezpeen tak, e by si vystail i bez monosti pracovat, pojiovat se nemus.
Naopak ten, kdo je finann zvisl na pjmu ze zamstnn i podnikn, by pojistku mt ml. Asi nejvce to bude paliv pro ivitele rodiny, uvedl Milan Ka, mluv Kooperativy. Velmi dleit je to zejmna pro mlad lidi s hypotkou a malmi dtmi. Prv tyto rodiny maj velk vdaje, a naopak jejich finann rezervy nejsou vtinou dostaten. Pojistka me bt i rodinn, me zahrnovat tak dti. Vn raz nebo nemoc potomka toti rovn me rodin podn zavait, napklad kvli nron pi o dt, kdy se jeden z rodi trvale bude muset vzdt sv prce.
Vznam m ale i pro ty, kte (zatm) rodinu nemaj. Jim tak me vpadek pjmu, a to i krtkodobj, zpsobit finann pote. I singles dnes maj hypotky a dal finann zvazky. Jejich situace tak paradoxn me bt v mnohm sloitj, protoe jsou na vechny zvazky sami. A v idelnm ppad by ivotn pojitn mly mt tak matky samoivitelky, pro kter je finann zajitn opravdu zsadn otzkou.
V jakm vku smlouvu uzavt
Nejvhodnj je smlouvu uzavt co mon nejdve. Vstupn vk toti hraje roli pi stanoven ve pojistnho, protoe s narstajcm vkem se lid stvaj z hlediska ivotnho pojitn rizikovjmi klienty, k Renata apkov, tiskov mluv esk podnikatelsk pojiovny (PP). Ideln je tak tedy uinit, dokud je lovk mlad a zdrav. Mlad, protoe pojistn riziko rozloen v ase bude levnj. Zdrav, aby byl vbec pijat do pojitn nebo bez zsadnch vluk. Pojiovny toti pi stanoven ceny za pojitn pracuj s pravdpodobnost, e by se mohlo nco stt. A s pibvajcm vkem ta pravdpodobnost pochopiteln roste.
Ideln je tak smlouvu uzavt ve vku, kdy se lovk osamostatn. Obvyklm momentem, kdy tak lid uin, je ale v praxi zaloen rodiny. Pohybujeme se kolem tictho roku vku, k Jan Marek, mluv Generali esk pojiovny. Statistiky Kooperativy mluv prmrn o vku kolem tyictky. Vtinou se ale nejedn o prvn smlouvu. Pro kryt vnch rizik je optimln pojitn sjednat zhruba do 35 let, nsledn ji roste cena rizika vraznji, dodv Ka. Smysl m ale sjednn ivotnho pojitn i vym vku. U ady rizik maj pojiovny vstupn vk do pojitn a do 70 i 75 let.
Jak rizika si pojistit
Aby pojistka v ppad poteby splnila svj el, mus bt sprvn nastaven, a to jak z pohledu rizik, tak pojistnch stek. Vdy tak jde o to, aby byla pokryta pedevm zkladn a fatln rizika, kter vrazn zmn ivot klienta a jeho blzkch, tedy hlavn smrt, invaliditu a trval nsledky razu. K tomu se asto pojiuj i zvan onemocnn, popisuje Svobodov. Invaliditu a trval nsledky je nezbytn pojistit prakticky vdy. Dal u zle na konkrtn situaci. Kdo je single a rodinu neplnuje, pak nejsp nebude nepotebovat pojitn pro ppad smrti. Naopak erstv rodi by ho mt ml, potomka by to mlo zajistit a do doby jeho prvnho vdlku.
Dal rizika u jsou spe nadstavba. Jde napklad o denn odkodn razu, denn dvky pi pracovn neschopnosti i hospitalizace. Pokud si takov pipojitn sjednte, zvate dobe jeho nastaven. Asi bude zbyten mt takov pojitn sjednan od prvnho dne nemoci. Smysl bude mt teba od zatku druhho nebo tetho msce nemoci, k apkov.
a na kolik
Vedle vbru rizik je pak dleit i sprvn nastaven ve pojistn stky. To znamen, kolik pojiovna v ppad pojistn udlosti vyplat. Pojitn by mlo bt sjednvno primrn s clem kompenzovat vpadek pjmu. Proto je dleit se pi nastaven pojistn stky orientovat podle ivotnch situac, do kterch byste se mohli dostat a propotat si, jak by finann ovlivnily v ivot.
Ideln je udlat si ztov test, tedy rizikov pln, pro nejrznj situace. Napklad pro ppad trval invalidity, mrt, vn nemoci. Pro kad toto riziko je teba vyhodnotit finann dopad na domcnost. Z tohoto rozboru by mlo vyplynout, na jak stky se pojistit, popisuje Urbnek. Prv takov ztov test je tou nejt잚 st pi sprvnm nastaven pojistky. Bez toho toti svj el v ppad poteby nemus splnit.
Proti minulosti se situace sice ji vrazn zlepila, ale pod se prmrn sjednan pojistn stka na invaliditu pohybuje kolem jednoho milionu korun, uvedl Ka. A to nemus bt dostaten, uvme-li, e penze z pojitn by vm mli pokrt vpadek pjmu teba i na nkolik destek let.
Konkrtn vi stek ale samozejm obecn ci nelze, bude vdy zleet na konkrtn situaci. Napklad kdy lovk ivitel rodiny s malmi dtmi a hypotkou pijde o ivot, nastv bez dostatenho pojistnho kryt obrovsk a v podstat neeiteln problm. U tohoto klienta se asto zmiuje pojistn stka pro ppad smrti alespo ve vi dvoj- i trojnsobku ronho pjmu, vysvtluje apkov.
Zsadn je pojistn stka i u invalidity. Zde je dobr pamatovat na to, e kvli invalidnmu stavu asto nen mon ji dle vykonvat svoji pvodn profesi, a to m zsadn dopad na finann pjem. Stejn tak je dobr mt pedstavu, kolik by napklad stla prava obydl na bezbarirovou formu, kvli invalidnmu vozku. I u invalidity by tak ideln mlo jt o nkolikamilionovou stku.
Vysok pojistn stky lze doporuit tak pro ppad invalidity dtte, trvalch nsledk a vnch onemocnn. Kdy toti rodina bude mt dost prostedk od pojiovny, me dt dostat tu nejlep pi od svho rodie bez vznamnho dopadu do rodinnch financ.
Co kdy bude teba hledat kompromis
Pojitn na nkolikamilionovou sumu ale nco stoj, a to me bt pro mnoho lid problm. Nkdy proto bude nutn hledat pijateln cenov kompromis.
Optimalizovat cenu za pojitn lze pomoc klesajcch pojistnch stek. Nkter rizika v ase klesaj. Nejjednodu pklad je napklad hypotka. Dluh v bance nen celou dobu konstantn, ale postupn se sniuje. Je tedy logick, aby pojistn stka klesala, uvd pklad Urbnek. Podobn je to ve vztahu k dtem, provozu domcnosti atp. A s klesajc pojistnou stkou si klienti mohou sjednat napklad pipojitn zvaznch onemocnn a invalidity, dopluje apkov.
Dalm postupem me bt to, e zkrtme pojistnou dobu. Nen to pln ideln een, ale d se tmto zpsobem doshnout rozumnho kompromisu mezi v pojistn stky v okamiku, kdy podstupujeme nejvt riziko. Riskujeme ovem to, e pokud bychom chtli v budoucnu pojistn stky navit, tak to nebude z dvodu zmny zdravotnho stavu mon, vysvtluje Urbnek.
Pojiovny pichzej s novinkami
Nabdky pojioven, co se te pojistnch rizik, se v ase pli nemn. Je teba si uvdomit, e nabdka vychz zejmna z na legislativy. Komern pojitn m pomoci tam, kde ji nesta pomhat stt, konstatuje Luk Urbnek.
Jedna takov zsadn zmna legislativy pitom zaala platit prv od letonho roku. V rmci produkt pro zajitn na st bude nov daov zvhodnn pojitn dlouhodob pe.
V souasn dob finiujeme s ppravou zcela nov postavenho ivotnho programu, jen by ml bt v nabdce u letos a bude postupn nasazovn do naich distribunch st. Reaguje na nov trendy, jako napklad pokryt nesobstanosti v daov optimalizovan podob, ir kryt zvanch onemocnn vetn plnn ji pi mrnjch stavech tchto nemoc, minimalizace vluk a ekacch dob a podobn, k Svobodov z UNIQA pojiovny. Tak Milan Ka z Kooperativy potvrdil, e chystaj nov rizikov typ produktu se zamenm na sta klienty a na riziko nesobstanosti s daovou podporou. A novinky pipravuje rovn PP.
Krom toho pojiovny pichzej s drobnmi inovacemi i u stvajcch produkt, nejastji roziuj kryt rizik. Napklad PP pojist i osoby trpc cukrovkou na raze bez omezen. Generali esk pojiovna zase upravila plnn u pojitn asistovan reprodukce. Nov lze erpat postupn od prvnho cyklu IVF na doplkovou lbu, kterou nehrad zdravotn pojiovna a na prvn nehrazen cyklus IVF, upesuje Jan Marek.
Kdy je poteba aktualizace smlouvy
Zamyslet by se ale mli i ti, kte u pojitn sjednan maj. as od asu si toti smlouva zaslou revizi. Ideln vdy, kdy se vrazn zmn vae ivotn i finann situace. Typicky teba v ppad satku, kdy se narod dti nebo naopak vylet z hnzda, kdy si vezmete hypotku nebo zmnte zamstnan.
Pokud mte njakou novj smlouvu, nebudou ppadn zmny nejsp pedstavovat zsadn problm. Tyto smlouvy jsou ji velmi flexibiln, lze na nich upravit pojistn sti i dopojistit dal rizika. A pokud pojiovna produkt njak vylep, napklad do nj dopln teba nov pipojitn, tak o novinku nepijdete tak. Nkter pojiovny vm ji do pojistky zahrnou automaticky. Hor to me bt u starch smluv, tam se nkdy zmny dlaj obtnji a nkdy to nepjde vbec.
