Aktual.: 25.08.2025 14:57
České Budějovice – Agrofert podle svého ředitele Josefa Mráze dosud neví, jaké dotace a v jaké výši bude ministerstvo zemědělství (MZe) požadovat vrátit kvůli střetu zájmů Andreje Babiše (ANO). Mezi lety 2017 a 2021, které MZe označuje za sporné kvůli Babišovu střetu zájmů, obdržel Agrofert na dotacích čtyři až čtyři a půl miliardy korun. Částku uvedl Mráz v rozhovoru s ČTK na českobudějovické Zemi živitelce.
Pokud Agrofert obdrží výzvu k vrácení, bude se podle ředitele bránit právní cestou. Důvod pro vrácení dotací Mráz nevidí, chyba je podle něj v systému – v tom, jak soudy vykládají dotace, i v nesprávné interpretaci zákona o střetu zájmů a zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu (SZIF). Zakladatel Agrofertu Babiš byl v letech 2017 až 2021 předsedou vlády, koncern měl tehdy ve svěřenském fondu, kam své akcie vložil kvůli zákonu o střetu zájmů.
Nárokové dotace, které firmy z Agrofertu pobíraly za to, že obdělávaly půdu a chovaly dobytek, tvoří podle Seznam Zpráv největší objem sporných peněz. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) jde také o národní dotace z českého rozpočtu, celkově pak o tisíce žádostí.
Mráz ale řekl, že nárokové dotace jsou evropské peníze, které stát jen rozděluje zemědělcům prostřednictvím zemědělského fondu a jsou vypláceny automaticky podle jasně stanovených pravidel EU. „Nárokové dotace se vyplácí na základě zákona o SZIF, kde je určité ustanovení, které teď soudy vykládají trošku jinak, než asi byl i ten záměr, a sice, že SZIF nepodléhá a jeho zdroje nejdou přes státní rozpočet,“ uvedl Mráz.
Podle Mráze navíc zákon o střetu zájmů nikdy neměl nárokové dotace zasahovat. „Možná ten zákon je špatně napsán, a pokud je špatně napsán, tak se měl dávno upravit. Vláda to neudělala, měla na to čtyři roky,“ dodal. Kdyby v zákonu o střetu zájmů bylo náležitě popsané, že se nevztahuje na nárokové dotace, byl by podle něj v pořádku, uvedl Mráz.
Řekl, že jiné evropské firmy, jejichž majitelé působí ve veřejné funkci, nárokové dotace běžně pobírají, aniž by Evropská komise identifikovala střet zájmů. „Tam jde o ten princip, protože my říkáme, že pokud někdo zpochybní nárokové dotace, tak zpochybní stabilitu a perspektivu v zemědělství, protože to jsou ty dotace, které dostáváme, abychom plnili cíle a úkoly, které nám dává Evropská komise,“ řekl.
Ministr Výborný rozhodnutí vymáhat dotace odůvodňuje právním stanoviskem a rozhodnutím Nejvyššího správního soudu potvrzeným Ústavním soudem koncem dubna. Mráz uvedl, že soudy nerozhodovaly meritorně o nárokových dotacích. „Soud pouze konstatoval jeho výklad, který ale ještě neznamená konečný verdikt, že se to týká všech dotací. Pokud někdo přijde, že chce vracet nárokové dotace, tak soud musí vydat rozhodnutí k nárokové dotaci,” míní.
Agrofert se současně soudí o takzvané projektové dotace, které mu SZIF neposkytl kvůli obavě, že Evropská komise je následně neproplatí. Soudy už dříve uvedly, že zdrženlivý postup fondu byl správný.
Zisk holdingu Agrofert loni meziročně vzrostl o pět miliard korun na 7,1 miliardy korun. Objem dotací, které Agrofert loni čerpal, činí 2,9 procenta z celkového objemu zemědělských dotací v ČR. Fond loni mezi zemědělce rozdělil 41,2 miliardy korun. Z celkových tržeb Agrofertu podle Mráze tvoří dotace zhruba jedno procento, u nárokových dotací jde o půl procenta.