Aktual.: 28.08.2025 15:12
Brno – Ze Spojených států a Austrálie přijeli do Brna při příležitosti festivalu židovské kultury Štetl Fest potomci rodiny průmyslníků Engelsmannových. V Brně se potkali poprvé. Dnes se účastnili besedy ve Vile Engelsmann, kterou si nechal začátkem 30. let 20. století postavit podnikatel židovského původu Felix. Ocenili, že se o příběh jejich rodiny zajímá tolik lidí. Překvapila je i honosnost rezidence, ve které jejich předek žil.
Felix Engelsmann se narodil v roce 1885 v Brně. O dva roky později se narodila jeho sestra Stephanie a v roce 1900 pak sestra Ilse. Po vzniku Československa se Felix začal naplno věnovat řízení otcovy firmy na výrobu vlněného zboží, která vyvážela zboží i do zahraničí. Továrník patřil mezi vlivné brněnské podnikatele a jako takový měl zájem o lokalitu na Hlinkách, kde již vily bohatých rodin stály.
Ve své rezidenci mohli žít Engelsmannovi pouze do roku 1939. Den před nacistickou okupací, 14.března 1939, odcestoval Felix s manželkou Olgou do Velké Británie. Děti zřejmě neměli. Do zahraničí uprchly před nacistickou represí také Stephanie, jejíž potomci dnes žijí USA, a Ilse, jež se usadila v Austrálii.
„O historii naší rodiny jsem nevěděla až do doby, kdy se mi ozval Peter z Austrálie. Řekl mi, že jsme příbuzní. Zprvu jsem nevěřila, ale potom mi vše vysvětlil. Potkat se poprvé s širší rodinou je velmi dojemné. A zvlášť tady, v místě, kde je naše historie. Cítím s tímto domem spojení,“ uvedla pravnučka Stephanie Elizabeth. „Návštěva Brna a této vily zaplnila několik dílků (historie), která pro nás byla zahalená,“ dodal rovněž pravnuk Stephanie Richard.
Engelsmannova vila vznikala v době, kdy v brněnské architektonické tvorbě již dominoval funkcionalismus. Díky konzervativnímu stylu je unikátem. „Moje matka se narodila v roce 1932, kdy tato vila byla postavena. Její rodina odešla z Rakouska v roce 1938 takže nevím, jestli tady vůbec byla. Přemýšlím, co by říkala na to, že její rodina pocházela z tak honosného prostředí. Asi by řekla, že Felix mohl platit svým dělníkům víc. Když jsme vyrůstali, věděli jsme, že z Engelsmannovy strany bylo nějaké bohatství, ale neměli jsme ponětí o takovém rozměru. Nicméně byl to jeden z důležitých faktorů, jenž zajistil, že moje rodina přežila,“ poznamenal vnuk Ilse Peter.
Gestapo objekt zabavilo a později bezplatně věnovalo německé policii. Po skončení války Engelsmann o svůj majetek v Brně nejevil zájem a jeho dům připadl státu. V roce 1958, osm let po Engelsmannově smrti, vlastnické právo přešlo na První brněnskou strojírnu, závod Klementa Gottwalda.
Vila Engelsmann patří k asi deseti velkým vilám bývalých průmyslníků v Brně. Stejně jako mnohé další nenavazuje na dobu svého vzniku a není v majetku původních rodin. Felixe a Olgu ode dneška před nemovitostí připomínají kameny zmizelých, kterých je v Brně více než 300. Upozorňují právě na to, že mnohým obyvatelům přetrhala spojení s městem nacistická okupace.
