Aktualizace: 17.02.2024 06:40
Praha – Pro modernizaci českého vzdělávání jsou důležité výjezdy studentů a učitelů do zahraničí i mezinárodní spolupráce, které podporuje Evropská unie. V rozhovoru s ČTK to řekl náměstek ministra školství Jiří Nantl. Podstatný je podle něj vliv systému evropského financování, který pomáhá podpořit individualizaci a přechod k moderním podobám vzdělávání, ale i inkluzi. Pro vysoké školy bylo důležité zavedení systémů kreditů, který podle Nantla vyvolal přehodnocení toho, co se na vysokých školách učí. Členství v EU podle něj pomáhá i k usnadnění komunikace mezi školami a přístupu k informacím. Od vstupu Česka do EU uplyne letos v květnu 20 let.
„V tom minulém desetiletí by nebylo možné inkluzi realizovat bez využití evropských strukturálních fondů,“ řekl Nantl. Inkluze podle něj přitom nebyla požadavkem EU, její podobu si podle něj každý stát určuje sám. Díky evropským fondům se podle Nantla vyzkoušely ve školství různé věci, z nichž některé se pak zavedly běžně. Zmínil například podpůrné pozice, jako jsou školní psychologové. „Evropské fondy, dlouhodobě, jsou zásadní pro podporu společného vzdělávání a různých reforem, které se v tom školství dělají,“ řekl.
Pro modernizaci a posun ve školství jsou podle Nantla důležité i výjezdy lidí do zahraničí a mezinárodní spolupráce, které EU podporuje, připomněl důležitost přeshraniční spolupráce typově podobných škol. Podporu lidé podle Nantla vnímají především pro vysokoškoláky, účastní se jich ale i děti z jiných úrovní vzdělávání a učitelé, připomněl. „Tím dochází k přenosu dobré praxe odjinud, nebo vzájemné inspirace, nebo i od nás jinam,“ řekl.
Do přeshraniční spolupráce je podle Nantla zapojeno různým způsobem mnoho škol a vzdělávacích organizací, které by bez EU mohly fungovat jen složitě nebo vůbec ne. Kromě možnosti vycestovat usnadňuje podle Nantla EU i výměnu informací mezi školami.
„Jsme jedna z malinka zemí, kde počet těch, kdo odcházejí do zahraničí, je stejný jako těch, co přicházejí. Jsme země, která přitahuje studenty ze zahraničí a nejen dnes ze Slovenska, ale rozšířila se i mobilita vědců,“ řekl Nantl.
Pro vysoké školství bylo podle něj důležité zavedení systému kreditů. „Vysoké školy si musely ujasnit, jakou váhu v časové dotaci mají různé předměty. To v podstatě na vysokých školách vyvolalo vnitřní audit toho, co tam učí a proč to učí a jestli nemají učit něco jiného,“ uvedl.
Členství v EU podle něj umožňuje lepší přístup i k elektronickým databázím knihoven či vědeckých časopisů. „To by bez konceptu výzkumných infrastruktur, včetně elektronických, které podpořila Evropská unie, nebylo,“ řekl.
Přístup k informacím díky EU podle Nantla proměnil i vědecké a badatelské práce. Dříve byl podle něj mnohem větší význam takzvané sekundární literatury, kdy se odborníci často věnovali přepisu poznatků ze světa, které v Česku nebyly dostupné. Tento typ psaní prací podle náměstka nyní vymizel, protože si lidé mohou přečíst, co vyšlo kdekoliv na světě. „Tím ta věda a vysoké školství se posouvá k tomu, že i domácí vědecká produkce se zaměřuje na původní poznání,“ řekl.
