Aktual.: 27.09.2025 08:40
Praha – Zavádění moderních detekčních technologií ve věznicích umožní Vězeňské službě (VS), aby se intenzivněji věnovala práci s vězni. ČTK a Českému rozhlasu to v rozhovoru řekl Tomáš Hůlka, který se od 1. října ujme vedení tohoto bezpečnostního sboru. Dosavadní první náměstek VS rovněž plánuje prosadit nový systém vzdělávání zaměstnanců. Chce také rozšířit náborovou kampaň, protože nejpalčivějším problémem ve vězeňství podle něj zůstává personální podstav sboru.
Nové inovativní postupy a metody nyní Vězeňská služba testuje v 36 pilotních projektech napříč věznicemi. Technologie se zaměřují na rozpoznávání obličejů, plošnou detekci vězňů či na nestandardní pohyby vězňů v určitém prostoru. VS se v tomto ohledu inspirovala na zahraničních cestách, u jiných českých bezpečnostních sborů a také na tematických veletrzích.
„Jsou to například různé kamerové systémy s umělou inteligencí, které dokážou vyhodnotit některé situace, a pak i věci týkající se statické bezpečnosti nebo střežení prostor nebo perimetrů, které v současné době střeží příslušníci na strážních věžích a hlídkách. Technologie by nám zkrátily reakční čas na nějaký incident, pokus o útěk nebo nestandardní chování,“ uvedl Hůlka. Technika tak podle něj jednak zvýší bezpečnost, jednak usnadní některé administrativní činnosti. „Tím ušetří živou sílu, kterou chceme následně směřovat zejména na odborné zacházení s vězni,“ řekl.
Právě živá síla, tedy pracovníci, sboru citelně chybí. Aktuálně zůstává neobsazených zhruba 900 míst, z toho 682 příslušníků a 217 občanských zaměstnanců. „Má to velký dopad na přesčasovou práci a na atmosféru uvnitř věznic. Nejen mezi personálem, ale i mezi vězněnými osobami,“ konstatoval Hůlka, někdejší ředitel bělušické i ruzyňské věznice. Některá vězeňská zařízení stále postrádají až 20 procent personálu, a vypomáhat jim tak musí kolegové odjinud.
Přijímací řízení k VS úspěšně dokončí 18 procent uchazečů, ačkoliv sbor zmírnil nároky jak na fyzickou kondici, tak i na zdravotní stav. Snižovat laťku u psychologického posouzení Hůlka nechce. Plánuje pojmout jinak náborovou kampaň, aby zaujal zájemce o práci – více ji rozšířit na sociálních sítích, vytvořit například polepy na auta a ještě více prezentovat sbor na akcích samospráv. On sám se k VS dostal shodou náhod. Řekl, že v dětství se chtěl stát vojákem jako každý kluk, po povinné vojně hodlal zamířit k policistům.
„Policie měla plné stavy. Když jsem odcházel z personálního oddělení, potkal jsem kamaráda, který sloužil u Vězeňské služby. Řekl mi, ať to u nich zkusím, že je jich málo a že k policii můžu potom přestoupit. Po 27 letech jsem pořád ještě nepřestoupil a nelituju toho. Mám tu práci rád, je různorodá a pestrá. A kolegové jsou lidé, na které se můžete vždycky spolehnout,“ popsal sedmačtyřicetiletý muž, který zahájil kariéru ve věznici Stráž pod Ralskem. Tam se také profesně setkal se Simonem Michailidisem, který mu nyní předává vedení celého sboru a na jehož práci chce plynule navázat.
„Na postu prvního náměstka jsem byl s panem generálním ředitelem necelé čtyři roky. Budu pokračovat v tom, co jsme s ostatními kolegy vybudovali. Rozhodně nás nečeká žádná revoluce a nemyslím si, že by mělo dojít k personálním změnám – ani na postech ředitelů, ani na postech náměstků. Manšaft máme velmi dobře poskládaný,“ zhodnotil Hůlka.
Při řízení sboru bude vycházet z nové desetileté koncepce vězeňství. Ta vedle již zmíněných technologií, bezpečnosti zaměstnanců VS i vězňů a práce s lidskými zdroji zahrnuje rovněž odborné zacházení z vězni. Přístup k odsouzeným by měl být individuálnější, mají také vzniknout další specializované programy i více rekvalifikačních kurzů.
„Chtěl bych trošku změnit systém myšlení některých našich zaměstnanců. V tom, že bezpečnost je sice důležitá, ale je potřeba více se věnovat práci s vězni,“ zmínil Hůlka. I proto je jednou z jeho priorit nový vzdělávací systém zaměstnanců. Zavedení moderních trendů odborného zacházení podle Hůlky sníží míru recidivy a zároveň přispěje k bezpečnosti ve věznicích. Ohledně recidivy se nový generální ředitel domnívá, že největší problém spočívá nikoliv v prevenci či v pobytu za mřížemi, ale v péči o bývalé vězně.
„Ročně propouštíme 10.000 vězňů a nebýt neziskových organizací, tak tady není žádný systém pomoci k jejich začlenění zpátky do společnosti,“ poznamenal s tím, že přístup Česka se v tomto výrazně liší od západních zemí. Stát by měl podle něj posílit roli Probační a mediační služby, a to i personálně, a asistovat propuštěnému člověku při shánění zaměstnání a ubytování či doléčení závislosti.
Věznice jsou aktuálně zaplněné z 97 procent, za mřížemi je zhruba 19.500 lidí. Nejvíce vězňů si odpykává tresty do délky 2,5 roku za majetkové činy. Hůlka odhadl, že novela trestního zákoníku povede v první vlně po Novém roce k propuštění maximálně 400 odsouzených.
