Český průmysl i stavebnictví po dvou letech poklesu loni vzrostly

Průmyslová výroba po dvou letech poklesu loni vzrostla o 1,5 procenta

Průmyslová výroba po dvou letech poklesu loni meziročně vzrostla o 1,5 procenta. Přispěly k tomu hlavně kovovýroba, energetika a plastikářství s gumárenstvím. Proti růstu naopak působila výroba elektrotechniky a těžební průmysl. V samotném prosinci se průmyslová výroba meziročně zvýšila o 3,8 procenta.

O rok dřív průmyslová výroba v Česku klesla o rovné procento. V loňském roce rostla ve všech čtvrtletích, nejrychleji ve čtvrtém čtvrtletí meziročně o 3,5 procenta a nejpomaleji ve třetím o 0,4 procenta.

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků za celý rok vzrostla o 4,4 procenta, výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla o 4,1 procenta a výroba pryžových a plastových výrobků o 3,6 procenta. Klesla výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení o 3,2 procenta, těžba a dobývání o 4,6 procenta a výroba nápojů o 3,8 procenta. Beze změny skončila výroba motorových vozidel bez motocyklů.

Tržby z průmyslové činnosti v běžných cenách loni meziročně stouply o 0,3 procenta. Hodnota nových zakázek ve sledovaných odvětvích se zvýšila o 3,4 procenta. Nové objednávky ze zahraničí vzrostly o 4,7 procenta, z tuzemska o procento. Zaměstnanců v průmyslu loni ubylo o 1,8 procenta, jejich průměrná mzda vzrostla o 5,8 procenta.

V prosinci se průmyslová výroba zvýšila také meziměsíčně, proti listopadu o 0,4 procenta. „Konec roku 2025 byl v průmyslu ve znamení růstu. Produkce v prosinci stejně jako v listopadu vzrostla ve většině průmyslových odvětví. Nejvíce k tomuto výsledku přispěly kovozpracující průmysl, výroba elektrických zařízení a výroba strojů a zařízení,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.

Vzhůru šla v meziročním srovnání v prosinci také výroba motorových vozidel, výroba pryžových a plastových výrobků nebo výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení. Nižší byla výroba elektřiny a plynu a také počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení.

Hodnota nových zakázek ve sledovaných odvětvích v prosinci meziročně vzrostla téměř o čtvrtinu. Nové objednávky ze zahraničí se zvýšily o 40 procent, tuzemské klesly o 0,6 procenta. „Prosincový nárůst hodnoty nových průmyslových zakázek byl ovlivněn zejména uzavřením dlouhodobých zakázek v odvětví výroby ostatních dopravních prostředků a zařízení,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová. Zaměstnanců v průmyslu v prosinci meziročně ubylo o 1,2 procenta.

Stavebnictví po dvou letech poklesu loni stouplo o 9,3 procenta

Stavebnictví loni po dvou letech poklesu stouplo. Jeho produkce se meziročně zvýšila o 9,3 procenta, o rok dříve klesla o 1,4 procenta. K loňskému vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. V samotném prosinci meziroční růst stavebnictví zpomalil na 5,3 procenta z listopadových 6,2 procenta. Meziměsíčně byla výroba v odvětví vyšší o 1,7 procenta.

„V prosinci se stavebnictví dařilo, produkce vzrostla meziročně i meziměsíčně a v růstu bylo jak pozemní, tak inženýrské stavitelství,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.

Produkce v pozemním stavitelství, tedy ve stavbách budov, se v prosinci meziročně zvýšila o 2,3 procenta a v inženýrském, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, o 10,9 procenta. Za celý loňský rok pozemní stavby zaznamenaly nárůst o 8,6 procenta a inženýrské o 10,5 procenta, přičemž produkce v obou těchto odvětvích meziročně rostla ve všech loňských čtvrtletích.

V roce 2025 byla zahájená výstavba 35.819 bytů, což byl podle statistiků po předloňském růstu meziroční pokles o 2,2 procenta. Dokončených bytů ale přibylo, jejich počet se meziročně zvýšil o 11,5 procenta na 33.742. Regiony, kde se nejvíce bytů začalo stavět a kde jich bylo i nejvíce dokončeno, byly Praha, Středočeský a Jihomoravský kraj.

Přebytek zahraničního obchodu loni klesl na 216,5 miliardy Kč

Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, meziročně se o čtyři miliardy korun snížil. Vývoz od začátku roku 2025 vzrostl o 2,6 procenta, dovoz o 2,8 procenta. V prosinci přebytek zahraničního obchodu se zbožím meziročně stoupl o 7,1 miliardy korun na 14,8 miliardy korun. Pomohl především vyšší přebytek obchodu s motorovými vozy.

„V posledním měsíci roku 2025 se vývoz i dovoz vrátily k meziročnímu růstu. O téměř devět miliard korun se meziročně zvýšil vývoz motorových vozidel. K růstu exportu dále přispěl zejména vývoz kovodělných výrobků, u kterých jsme zaznamenali nárůst o 4,6 miliardy korun, a strojů a zařízení, kde došlo k nárůstu o 4,3 miliardy korun,“ uvedla Jana Mazánková, vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ.

Příznivý vliv na prosincový výsledek měl také o tři miliardy korun vyšší přebytek obchodu se stroji a zařízeními. Pomohlo i to, že deficit obchodu s ropou a zemním plynem se zmenšil o 2,7 miliardy korun.

Naopak nepříznivě se projevilo snížení aktiva o 2,8 miliardy korun u obchodu s elektřinou, prohloubení schodku obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji o 1,8 miliardy korun a snížení přebytku obchodu s elektrickými zařízeními o 1,5 miliardy korun.

Vývoz v prosinci meziročně vzrostl o 6,8 procenta na 360,1 miliardy korun a dovoz se zvýšil o 4,8 procenta na 345,3 miliardy. Loňský prosinec měl o jeden pracovní den více než v roce 2024.

Meziměsíčně po sezónním očištění se vývoz zvýšil o 1,7 procenta, zatímco dovoz se snížil o 0,8 procenta.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}