Aktual.: 12.07.2026 07:15
Praha – Po účinných lécích, které dokáží nemoc prakticky zastavit, se vědci chtějí zaměřit na kvalitu života pacientů s HIV. Podle výzkumu ji pětina nemocných hodnotí jako nízkou, mají psychické obtíže nebo cítí nedostatek podpory. O novém výzkumu informoval v tiskové zprávě Státní zdravotní ústav (SZÚ). V Česku žilo podle údajů Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS od roku 1985, kdy se začala statistika vést, více než 5300 HIV pozitivních osob. V letošním roce do konce května lékaři nemoc diagnostikovali u 125 osob, zhruba polovina z nich byli cizinci.
Podle odborníků je důležité zabývat se kvalitou života HIV pozitivních osob i pro většinovou společnost. Pokud mají nakažení psychické nebo jiné obtíže, mohou mít tendenci zanedbávat léčbu, což může znamenat větší riziko pro veřejné zdraví.
„U části lidí s kvalitní léčbou mohou vedle zdravotního stavu výrazně ovlivňovat život také psychické obtíže, nedostatek podpory nebo obavy spojené s diagnózou,“ popsal Ladislav Csémy z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ).
„Kvalita života byla ve výzkumu významně horší u lidí s úzkostnými a depresivními příznaky, naopak lepší u těch, kteří vnímali silnou sociální oporu, zejména ze strany rodiny a blízkých,“ doplnil. Průzkumu, na kterém se kromě NUDZ a SZÚ podílela také HIV centra a Česká společnost AIDS pomoc, se zúčastnilo 594 respondentů, z toho 128 Ukrajinců.
Cizinců je mezi 5300 tuzemskými případy HIV necelých 600, v posledních letech tvoří zhruba polovinu nově zachycených případů. Lidí z východní Evropy je mezi nimi zhruba třetina, následuje subsaharská Afrika. Zároveň do Česka přišlo od začátku války na Ukrajině 968 HIV pozitivních uprchlíků. Většina o své nákaze věděla a pokračuje v léčbě započaté v domovské zemi.
Lidé s HIV jsou podle odborníků často posuzováni podle zastaralých představ a čelí stigmatizaci. Při správně užívané léčbě a virové náloži přitom člověk HIV virus nepřenáší ani pohlavním stykem.
„Úspěšná léčba HIV dnes znamená mnohem více než jen dobrý laboratorní výsledek. Znamená také možnost normálně žít, pracovat, studovat, mít vztahy a nebýt kvůli diagnóze vytlačován na okraj společnosti,“ uvedla manažerka Národního programu HIV/AIDS v ČR Anna Kubátová.
Kvalitní péče a dostupná psychosociální podpora mohou pomáhat předcházet sociálnímu vyloučení, dlouhodobé pracovní neschopnosti i potřebě dalších navazujících služeb. Výsledky průzkumu budou podle ředitelky SZÚ Barbory Mackové použité pro pravidelné sledování a nastavení podpory tam, kde je třeba.
„Může jít například o posílení služeb duševního zdraví, psychoterapie, peer mentoringu nebo cílených podpůrných programů pro skupiny, u nichž se ukáže vyšší riziko horší kvality života,“ popsala. Peer mentoringem odborníci označují pomoc od lidí, kteří mají se stejným problémem osobní zkušenost.
Virus HIV napadá bílé krvinky zvané lymfocyty, které jsou nezbytné pro imunitu. Bez zahájení léčby postupně tento typ bílých krvinek ubývá několik let, poté propukne nemoc AIDS a nemocní do několika let umírají. Pokud se nakažení léčí, mohou díky moderním lékům v současné době žít prakticky bez omezení a virus dále nešíří.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
