Aktual.: 28.07.2026 11:15
Praha – Dvacítka českých ekonomů dnes apelovala na poslance, aby se zabývali věcnými důvody, kvůli nimž prezident Petr Pavel vetoval návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti. Ekonomové v otevřeném dopisu, který má ČTK k dispozici, varují před rozvolňováním rozpočtových pravidel. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v reakci na dopis uvedla, že změna rozpočtových pravidel nemá alternativu. Představitelé vládní koalice už dříve oznámili, že jsou připraveni veto na srpnové schůzi Sněmovny přehlasovat.
Dopis podepsali mimo jiné bývalí guvernéři České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok a Zdeněk Tůma, předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl či bývalí členové Národní ekonomické rady vlády (NERV) Helena Horská, Daniel Münich, Dominik Stroukal a Petr Zahradník.
„Vládní představitelé v médiích deklarují, že udrží deficity vládního sektoru pod třemi procenty HDP, ale zároveň trvají na tom, že má zákon umožňovat tuto hranici výrazně překračovat, a to hned několika různými způsoby. Především se jedná o únikovou doložku na infrastrukturní investice a platby za dostupnost v rámci PPP projektů a o možnost navýšení výdajů o deset procent na základě rozhodnutí Bezpečnostní rady státu,“ uvedli dnes ekonomové v otevřeném dopisu.
Apelovali přitom na poslance, aby omezili prvky zákona, které směřují k rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti. „Rozpočtová pravidla jsou standardním a důležitým prvkem legislativy vyspělých zemí. Neohrožují ekonomický rozvoj, nezpochybňují důležitost obranyschopnosti, vzdělávání,veřejného zdravotnictví ani sociálního zabezpečení. Naopak napomáhají tomu, aby všechny tyto společenské potřeby mohly být zajišťovány stabilně a dlouhodobě, tedy aby současné neodpovědné hospodaření neohrožovalo budoucí generace,“ uvedli ekonomové.
Schillerová kritiku odmítla. Připomněla, že se kabinet zavázal udržet po celé volební období deficit státního rozpočtu pod třemi procenty hrubého domácího produktu (HDP). „Vláda respektuje rozpočtová pravidla, a právě proto přistoupila k jejich dílčím úpravám zaměřeným na investice a bezpečnost. Stávající podoba rozpočtových mantinelů totiž nepředstavovala přiměřenou pojistku, ale drtící lis na českou ekonomiku,“ uvedla ministryně.
Prezident v odůvodnění svého veta uvedl mimo jiné, že zákon podstatně mění způsob, jakým stát bude hospodařit s veřejnými penězi. Byl by podle něj ohrožením dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a zároveň by oslabil kontrolu veřejných peněz ze strany Sněmovny ve prospěch vlády.
Kritice čelily zejména pozměňovací návrhy, které ve druhém čtení předložila Schillerová. Tyto úpravy umožní vládě kromě jiného navyšovat výdaje na obranu nad Sněmovnou schválený rámec až do roku 2036, o tři roky déle než nyní. Výdaje nad dvě procenta HDP by se podle něj rovněž nezapočítávaly do schválených výdajových rozpočtových rámců. Obdobně bude moci vláda navyšovat výdaje na strategické infrastrukturní stavby.
Členové vládní koalice už dali najevo, že jsou připraveni veto přehlasovat. Vrácení zákona Sněmovně označili za nezodpovědné. Podle nich by bez rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti nesměl v příštím roce překročit schodek rozpočtu 150 miliard korun, zatímco letos je plánovaný na 310 miliard korun. Takové skokové snížení deficitu by podle vlády ohrozilo fungování ekonomiky.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}