Aktual.: 31.08.2026 15:34
Praha – Vládou navržený schodek rozpočtu na příští rok 389 miliard Kč je překvapivě vysoký. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Rychlejší zadlužování státu podle nich patrně způsobí mírně vyšší úrokové sazby, včetně hypotečních. Deficit by podle návrhu, který dnes vládě předložilo ministerstvo financí, měl být druhý nejhlubší v historii Česka. Letos plánovaný schodek je 310 miliard korun.
„Představený deficit rozpočtu pro rok 2027 je citelně vyšší, než jsme předpokládali. Na základě dosavadních indikací vlády jsme počítali pro rok 2027 s deficitem tři procenta HDP, zatímco podle návrhu MF má dosáhnout 3,5 procenta HDP,“ řekl ČTK analytik UniCredit Bank Martin Komrska. Rychlejší tempo zadlužování si vláda podle něj zvolila v době, kdy jsou úrokové sazby celosvětově relativně vysoké, takže také financování nového dluhu je dražší, než tomu bývalo například před covidem. Již v příštím roce mají náklady na obsluhu dluhu vzrůst na téměř 130 miliard Kč, připomněl.
Otázkou je podle Komrsky to, jak se ke schodku postaví Česká národní banka. Na posledních zasedáních ČNB bylo mezi hlavní proinflační rizika zařazeno právě zvýšené dluhové financování vládních institucí. Uvolněná rozpočtová politika vlády může nakonec přispět k tomu, že bude ČNB dál zvyšovat úrokové sazby, což by zdražilo financování i soukromému sektoru, podotkl.
Ohlášený deficit je překvapivě vysoký, souhlasil analytik Investiky Vít Hradil. „Navržený deficit normalizuje krizové utrácení v nekrizových časech,“ upozornil. Rychlejší zadlužování státu zřejmě podle něj způsobí lehce vyšší úrokové sazby. Zároveň dodatečné desítky miliard Kč vržených do ekonomiky některým lidem a firmám dočasně přilepší. „Toto přilepšení ale nebude zadarmo. Úměrně tomu porostou náklady na obsluhu státního dluhu. Navíc hrozí, že si jako společnost definitivně zvykneme na mamutí deficity v normálních ekonomických časech. To je z dlouhodobého pohledu zaručená cesta ke státnímu bankrotu,“ poznamenal.
„Domácnosti nepřijdou o úlevu v podobě státem hrazených poplatků za podporované zdroje energie, což je plošná záležitost,“ uvedl analytik Portu Jan Berka. Další změny budou cílenější, od případného obnovení slevy na studenta a školkovného až po zvýšení platů ve veřejném sektoru. Z plošného hlediska bude důležité, jak se zvýšené vládní výdaje propíší do inflace. „ČNB je mezi proinflační rizika řadí už nyní. Pokud se tato rizika skutečně naplní, může být odpovědí zvýšení úrokových sazeb. A expanzivní rozpočet by tak domácnostem část toho, co jim jednou rukou rozdá, vzal druhou zpět v podobě dražších úvěrů a hypoték,“ dodal.
Pro české státní dluhopisy je návrh mírně až středně negativní, míní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Vyšší potřeba financování může podle něj držet ‚české dlouhé‘ výnosy výše, než by jinak byly. To může částečně brzdit i pokles hypotečních sazeb, protože jejich dlouhodobá cena se neodvíjí jen od repo sazby ČNB, ale také od podmínek na korunovém dluhopisovém a swapovém trhu, uzavřel.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}