Aktual.: 14.10.2026 14:54
Brno – Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem. ÚS návrh obdržel 5. října a zpřístupnil jej na webu. Návrh senátorů podle premiéra Andreje Babiše (ANO) škodí občanům, firmám i hospodářství. Řekl to dnes na dotaz ČTK před odletem na unijní summit v Bruselu. Také ministerstvo financí považuje návrh za nezodpovědný krok proti zájmu občanů.
Norma upravuje působnost vlády jako cenového orgánu pro regulaci cen pohonných hmot na českém trhu v různých mimořádných situacích. Umožňuje stanovit maximální ceny pohonných hmot až na rok a při trvání zákonných důvodů regulaci opakovat.
„Zákon vládě nově umožňuje velmi intenzivní zásah do cenotvorby, aniž by současně stanovil takové materiální pojistky, které by zajistily, že konkrétní regulace nebude mít pro některé adresáty rdousící či fakticky likvidační účinek,“ stojí v návrhu.
Velké společnosti mohou díky vyššímu obratu, efektivnější logistice a lepší vyjednávací pozici snášet regulaci lépe, upozornili senátoři. Některé menší prodejce by však jednotně stanovený cenový strop mohl přimět k dlouhodobě ztrátovému prodeji, nebo dokonce fakticky znemožnit jejich podnikání.
Senátoři se odvolávají na starší judikaturu ÚS, podle níž cenová regulace nesmí zasáhnout samotnou podstatu svobody podnikání a musí zohledňovat také možnost pokrýt náklady a dosahovat zisku. Návrh poukazuje také na to, že cenovou regulaci vydanou formou vládního nařízení nelze přímo napadnout u správního soudu. Mimořádná situace podle senátorů sama o sobě neospravedlňuje omezení práva na účinnou soudní ochranu.
Zákon je podle senátorů navíc neurčitý a vláda dostává příliš široký prostor rozhodovat o podobě a intenzitě cenové regulace. „Napadená právní úprava umožňuje zásah opakovaně obnovovat, aniž by stanovila například přísnější podmínky, postupné zkracování možné regulace, celkovou pevnou časovou hranici nebo vyžadovala přezkum ze strany jiného orgánu,“ napsali senátoři, kteří mají výhrady také k proceduře přijetí zákona.
Ústavním soudcem zpravodajem se podle rozvrhu práce stal Jiří Přibáň. Připraví koncept nálezu, o kterém však nakonec bude hlasovat celé plénum, tedy sbor všech 15 ústavních soudců a soudkyň. Senátoři požádali o přednostní projednání návrhu.
Vláda díky zákonné kompetenci vydává na aktuální měsíc nařízení s výpočtovým vzorcem. Maximální prodejní ceny pak dále konkretizují cenové věstníky ministerstva financí. Například cenový strop na naftu se dnes zvýšil o 25 haléřů na 48,61 koruny za litr. Benzin mohou čerpací stanice prodávat nanejvýš za 47,21 koruny za litr, o 36 haléřů dráž než v úterý. Cenové stropy se nevztahují na prémiová paliva.
Návrh zrušit zákon o regulaci cen podle Babiše škodí, podle MF je nezodpovědný
„Chtějí státu vzít možnost v mimořádné situaci zastropovat ceny benzinu a nafty, a ochránit tak lidi před prudkým zdražováním. To přitom nekončí u čerpacích stanic. Vyšší ceny paliv prodražují dopravu a zásobování a mohou se promítnout i do cen zboží v obchodech,“ uvedlo ministerstvo k návrhu senátorů.
Babiš prohlásil, že opozice vždy škodila občanům, protože jejím politikům jde hlavně o sebe. Bez regulace by podle něj od dubna do července stála nafta o desetikorunu na litru více. „Vůbec tomu nerozumím, takový návrh senátorů vyloženě škodí občanům, firmám i hospodářství. Evidentně jsou ekonomicky absolutně mimo,“ uvedl.
Podle ministerstva zákon logicky doplňuje dřívější právní normy, které vládě umožňují regulovat ceny strategických komodit, jako jsou plyn nebo elektřina. Ministerstvo také zdůraznilo, že cílem úpravy je zajistit, aby se do koncových cen pro zákazníky promítly i úlevy na spotřební dani a aby se nestaly součástí marží prodejců pohonných hmot.
„Stát musí mít možnost včas zasáhnout a domácnostem i firmám pomoci. Jsme přesvědčeni, že občané takovou ochranu podporují a od vlády ji v krizové situaci očekávají,“ uvedlo ministerstvo.
Upozornilo také, že v prvním pololetí někteří provozovatelé čerpacích stanic napadli tehdejší cenovou regulaci u Městského soudu v Praze, ale neuspěli. „Podle soudu byl postup ministerstva financí oprávněný, cenový výměr odůvodněný a regulace nezasáhla do práva podnikat,“ uvedlo ministerstvo.
Zákon, který skupina senátorů napadla, upravuje působnost vlády jako cenového orgánu pro regulaci cen pohonných hmot na českém trhu v různých mimořádných situacích. Umožňuje stanovit maximální ceny pohonných hmot až na rok a při trvání zákonných důvodů regulaci opakovat.
Na základě zákona vyhlásila vláda regulaci cen pohonných hmot, která platí od začátku října. Ministerstvo financí denně stanovuje maximální prodejní ceny benzinu a nafty, dočasně také snížilo spotřební daň na naftu. Vláda k zavedení regulace přistoupila poté, co paliva v předchozích měsících výrazně zdražovala. Podle Českého statistického úřadu ceny pohonných hmot v září meziročně zdražily o 37,5 procenta, proti srpnu se jejich ceny zvýšily o 8,1 procenta.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}