Aktualizace: 1.02.2024 13:37
Brusel – Protesty evropských zemědělců, které začaly už loni, se postupně rozšířily z východní části Evropské unie na západ. Farmáře trápí drahé úvěry, tlak na ceny, výkyvy počasí a také levný dovoz, hlavně z Ukrajiny. Stěžují si ale i na přílišnou regulaci. Belgičtí a francouzští zemědělci využili dnešního summitu EU v Bruselu, aby dali svou frustraci najevo i před politiky.
I když razance protestů mohla evropské politiky zaskočit, nespokojenost už doutnala delší dobu a bylo jen otázkou času, kdy přeskočí jiskra a protesty vzplanou v plné síle, napsal bruselský server Politico. Na zemědělce podle něj doléhá i vliv maloobchodních firem a podniků z agrochemického sektoru, tedy zejména výrobci hnojiv.
V Evropské unii platí společná zemědělská politika, která funguje na systému dotací a která mimo jiné bere v úvahu odlišnosti mezi východem a západem unie, včetně rozdílů v cenách a v odměňování. V poslední době na zemědělce především na východním křídle unie doléhá i negativní vliv levného dovozu z Ukrajiny. Té dala Evropská komise (EK) v roce 2022 výjimku z cel, aby jí pomohla mírnit dopady ruské vojenské invaze na ekonomiku. Tento týden EK výjimku prodloužila o další rok, a to do června 2025.
Politico píše, že „zemědělce ždímají vlivní maloobchodníci a agrochemické firmy“. Systém dotací, na který evropští zemědělci spoléhají, pak zvýhodňuje velké hráče. Válka na Ukrajině situaci jen zhoršila a nárůst cen plodin, jako je pšenice, se ukázal jako krátkodobý. Ruská vojenská agrese pak převrátila obchodní toky, takže výsledkem je přebytek nabídky.
Jako první vyjeli do ulic polští zemědělci, kteří už loni na jaře začali blokovat hraniční přechody s Ukrajinou. Protesty se ale postupně rozšířily i do dalších zemí, jako je Německo a Francie. A i když důvody k nespokojenosti se v jednotlivých zemích liší, vysoké náklady a klesající příjmy zemědělci zmiňují prakticky všude.
Ve východní části EU začali protestovat zejména polští zemědělci, později se k nim ve větší míře přidali i zemědělci z Rumunska. V České republice je například část zemědělců nespokojena s dotacemi a hodlá se obrátit na Ústavní soud. Vládní nastavení dotací pokládají za diskriminační vůči středně velkým podnikům a družstvům.
V Německu si zemědělci stěžují hlavně na vládní škrty v dotacích na naftu, ve Francii pak na smlouvy o volném obchodu a na pravidla ochrany životního prostředí, která podle nich snižují schopnost vytvářet zisk. Obecně pak zemědělcům vadí drahé energie a vyšší ceny vstupů v kombinaci s propadem reálných cen, které zemědělci dostávají za svou produkci.
Většina farmářů na dnešní demonstraci v Bruselu jsou mladí Belgičané z jihu země, z oblastí Seneffe či Tournai, mezi zemědělci jsou ale i jejich kolegové ze zahraničí, například z Itálie, napsal list The Brussels Times. Farmáři doufají, že představitelé unijních zemí vyslyší jejich volání po snížení regulace a přísnější kontrole dovozu, které podle zemědělců zhoršují jejich živobytí.
Analýza serveru Politico ukazuje, jak ziskové marže zemědělců ovlivňovaly vzestup a následný pád nejen cen, ale také výrobních nákladů. V 11 zemích EU výrobní ceny zemědělců od roku 2022 do roku 2023 klesly o více než deset procent. Pouze Řecko a Kypr zaznamenaly odpovídající nárůst tržeb svých farmářů, k čemuž ale přispěl prudký růst poptávky po olivovém oleji.
Ceny, které zemědělci dostávají za svou produkci, v unii dosáhly vrcholu v roce 2022, od té doby klesají. Podle údajů statistického úřadu Eurostat mezi třetím čtvrtletím roku 2022 a stejným obdobím roku 2023 klesly v průměru téměř o devět procent. Snížily se ale i náklady. Výdělky zemědělců se však v zemích EU vyvíjely nejednoznačně, tedy někde klesly, jinde se zvýšily. Velmi přitom záleží na konkrétním zemědělském odvětví.
Index cen zemědělské produkce podle Eurostatu ukazuje, že průměrná cena produktů, jako jsou obiloviny a mléko, v loňském roce klesla. Naopak ceny olivového oleje a brambor se zvýšily.
Vedle stížností na levný dovoz zemědělských produktů z Ukrajiny si unijní zemědělci stěžují i na obnovení rozhovorů o uzavření obchodní smlouvy s uskupením jihoamerických zemí Mercosur. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire zopakoval, že Paříž si nepřeje, aby byla dohoda o volném obchodu se zeměmi Mercosur podepsána v její současné podobě, protože chybějí záruky, že dovážené produkty budou splňovat pravidla EU. Evropská komise ale uvedla, že o uzavření dohody stále usiluje.
