Aktual.: 3.08.2025 09:20
Praha – Energetika patřila podle expertů k nejvýraznějším agendám současné vlády. Kabinet podle nich dokázal reagovat na energetickou krizi i geopolitické změny řadou legislativních úprav i rozvojem některých projektů, na druhou stranu ale rezignoval na přijetí nové energetické koncepce, která by detailněji určila dlouhodobé cíle státu v oboru. Negativem bylo také dlouhé fungování takzvané windfall tax. Vyplývá to z komentářů Hospodářské komory a ekonomických analytiků pro ČTK.
Současná vláda podle ředitelky úseku legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Lenky Janákové projevila v energetice značnou aktivitu, byť často i pod tlakem vnějších okolností. Dobrou práci podle ní odvedla v energetické legislativě, kterou připravila na nové výzvy v oboru. Mezi pozitiva zařadila také dočasné zastropování cen elektřiny a plynu v době energetické krize, což podle ní pomohlo firmám vyrovnat se s prudkým nárůstem cen. Komora ocenila také zvýšení ochrany spotřebitelů a posílení podpory obnovitelných zdrojů energie. Jako principiální krok pak označila uzavření smlouvy o dostavbě jaderné elektrárny Dukovany.
Za hlavní nedostatek vlády naopak komora podle Janákové považuje rezignaci na přijetí nové Státní energetické koncepce, tedy základního koncepčního dokumentu určujícího dlouhodobé cíle a nástroje státu v oblasti energetiky. Mezi negativy zmínila také nedostatečný pokrok ve změně tarifní struktury.
„Celkově lze kroky vlády hodnotit – v kontextu výzev, kterým čelila – jako převážně pozitivní a úspěšné, ačkoli bychom obecně uvítali větší stabilitu a přehlednost legislativního rámce a vyšší míru koncepčnosti a komplexity přijímaných opatření. Transparentní a předvídatelné prostředí je pro další rozvoj české energetiky a podnikatelského prostředí klíčové,“ dodala Janáková.
Podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala vláda udělala v energetice řadu dobrých, ale i pochybných kroků. Uvítal například nastavení cenových stropů, u nichž kabinet podle Dohnala odolal tlaku populistů. Pochválil také podporu obnovitelných zdrojů energie nebo opuštění myšlenky na zestátnění společnosti ČEZ, což by podle něj bylo příliš nákladné a spolu s cenovou kontrolou navíc dlouhodobě zhoršovalo energetickou bilanci ČR. Jako nesmyslný Dohnal naopak označil nákup sítě stanic Robin Oil nebo firem k plynárenské infrastruktuře. Dohnalovi také chybí dokončení mapy akceleračních zón pro větrné elektrárny.
Podle analytika XTB Jiřího Tylečka vláda v energetice prospěla, ale bez vyznamenání. „Kabinet Petra Fialy zvládl energetickou krizi bez výpadků dodávek, zajistil nové zdroje plynu mimo Rusko a posunul vpřed výstavbu nových jaderných bloků. Zahájil legislativní změny pro moderní energetiku, i když s časovým skluzem, a přispěl k větší energetické nezávislosti ČR. Slabší byla výstavba obnovitelných zdrojů, zejména větru. Chybou bylo zavedení windfall tax, která sice pomohla veřejným rozpočtům, ale přinesla narušení důvěry zahraničních investorů,“ shrnul Tyleček.
Aleš Spáčil ze společnosti Greenbuddies uvítal zejména schválení Národního klimaticko-energetického plánu (NKEP), který stanovuje cíle na zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na 30 procent a dále podporu jejich rozvoje. Za historický úspěch pak označil dosažení nezávislosti na ruských energiích.
