Aktual.: 9.04.2025 10:19
Praha – Česko bude muset kvůli vnitřnímu dluhu v armádě vydávat v příštích letech na obranu víc, než vyžaduje cíl Severoatlantické aliance (NATO). Uvádí to analýza, kterou dnes představili zástupci Centra veřejných financí a Peace Research Center Prague při Univerzitě Karlově. Dočasný nárůst výdajů bude podle analýzy třeba financovat zvýšením zadlužení nebo dočasným růstem daní. Pro udržování obranných výdajů na zvýšené úrovni pak bude třeba upravit příjmy a výdaje státního rozpočtu.
Česko loni poprvé splnilo alianční závazek vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Vzhledem k neplnění závazku v předchozích letech ale vznikl v české armádě vnitřní dluh, protože nevytvořila obranné kapacity, které vybudovat měla. Analýza odhaduje výši dluhu mezi 260 a 560 miliardami korun, odhad se liší podle míry zastarávání vojenské techniky.
Vojtěch Bahenský z Peace Research Center Prague ale upozornil na to, že dvouprocentní závazek NATO byl stanoven pro období míru a současná bezpečnostní situace v Evropě vyžaduje zvýšení obranných výdajů. Očekává, že NATO letos schválí zvýšení závazku na tři procenta HDP, a to nejen pro vybudování vlastních kapacit, ale i jako signál odstrašení vůči Rusku. Zároveň ale řekl, že zvýšené obranné výdaje se projeví ve schopnostech armády se zhruba pětiletým zpožděním.
Pro pokrytí vnitřního dluhu armády a naplnění nového aliančního závazku bude nutné v nejbližších letech dočasně české výdaje na obranu zvýšit až na 3,5 procenta HDP, upozorňuje analýza. Petr Janský z Centra veřejných financí řekl, že český státní rozpočet nemá v současnosti kapacity pro pokrytí takového růstu výdajů, bude proto třeba hledat nové zdroje.
„Pokud chceme zvýšit výdaje na obranu v příštím roce, jinak než na dluh to neuděláme,“ uvedl Janský. Od roku 2027 by podle něj mohlo začít na vyšší obranné výdaje přispívat i dočasné zvýšení daní, pokud by se na něm rychle dohodla politická reprezentace. Podotkl nicméně, že by bylo vhodné dočasné zvýšení daní vytvořit lépe než daň z mimořádných zisků, kterou Česko zavedlo pro energetické a petrochemické firmy a pro velké banky na roky 2023 až 2025 kvůli financování nákladů spojených s energetickou krizí. Dočasné zvýšení daní kvůli obranným výdajům podle Janského v minulosti zavedly například Ukrajina, Estonsko či Izrael.
Pro dlouhodobé udržení obranných výdajů na třech procentech HDP by podle analýzy bylo třeba upravit strukturu příjmů a výdajů státního rozpočtu. Podle dokumentu by bylo vhodné snížit jiné než obranné výdaje a zároveň reformovat daňový systém.