Komerční prezentace Aktual.: 9.09.2026 10:03
Kyjev – Ljudmyla Ryžaková si v předvečer svatby vyžehlila své vyšívané šaty, rozložila bílou tylovou sukni a snoubencovu vyšyvanku a pověsila je na dveře ložnice. Svatba s ukrajinským vojákem byla kvůli válce s Ruskem několikrát odložena, tentokrát ale do obřadu v Kyjevě už zbývalo jen několik hodin. Zatímco spali, zasáhl ale sklad naproti jejich domu ruský úder. Jejich bytem se prohnala tlaková vlna a hrozilo, že svatba naplánovaná na úterní ráno bude opět odložena, píše agentura AP.
Úder přišel krátce po nedělní návštěvě amerických vyjednavačů v Kyjevě, během níž Rusko útoky utlumilo. Po jejich odjezdu ale raketové a dronové útoky znovu začaly. Kyjevem se v noci skoro pět hodin rozléhaly výbuchy a údery pokračovaly i v úterý přes den.
Snoubenci museli svatební šaty vyhrabat ze sutin. Ryžaková ze zaprášené sukně oklepala střepy. Leonidu Ryžakovi trvalo dlouho, než se vrátil z fronty na východě Ukrajiny. Nakonec se stejně jako mnoho dalších kyjevských párů rozhodli, že jim Rusko nezhatí životní plány, a obřad nezrušili.
„Jestli mi Bůh umožnil dál žít, proč bych to měla odkládat?“, řekla nevěsta. „Pro někoho to skončilo. A kdo může zaručit, že se to zítra nestane znovu? Že to zítra nepřijde i na nás? Alespoň teď mám právo být šťastná. On i já,“ dodala.
Ljudmylu a Leonida vzbudil ohlušující výbuch, jehož tlaková vlna jim zničila okna bytu a rozházela nábytek. Nad okny visely ohořelé závěsy. Obávali se dalšího útoku, spolu s Ljudmylinou šestiletou dcerou a dvěma morčaty proto utekli do krytu, ale bez kočky, která se strachy schovala a nemohli ji najít.
Měli štěstí a při druhém úderu už byli v bezpečí. Byt je ovšem nyní neobyvatelný a budou si ho muset opravit.
Když se před třemi lety seznámili díky společným přátelům, ani jeden nehledal nic vážného. Oba měli děti z předchozích manželství. Jejich přátelství se ale prohlubovalo. Ljudmyla Leonida podporovala během nasazení na frontě a jejich vztah pomalu přerostl v lásku.
Leonid Ryžak, který slouží ve skupině, která vysílá útočné drony u Pokrovsku v Doněcké oblasti, přijel do Kyjeva na dlouho očekávanou dovolenou před zhruba deseti dny, právě v době, kdy téměř neustálé letecké poplachy a každodenní útoky začaly narušovat život v hlavním městě.
Snoubenci chodili šest dní po sobě na matriku, odevzdávání dokladů jim ale pokaždé zhatily další poplachy. Když se jim to konečně podařilo, byl jim přidělen termín 8. září. Nikdo nemohl předvídat, že právě toho dne bude při útoku zasažen jejich byt.
Pro Ljudmylu to nebylo poprvé. Jeden útok už zažila 20. srpna, kdy výbuch poškodil plynové potrubí a rozbil okna v jejím domě. Byla vyděšená a nějakou dobu se bála do bytu vrátit. Nakonec ji však přitáhl zpět běžný život: blížila se svatba a děti musely do školy.
Ráno po útoku si snoubenci oblékli svatební šaty a vydali se na úřad. Leonid se snažil být povzbudivý. Řekl, že pro něj je nejdůležitější, aby se jeho nevěsta usmívala. „Je to v pořádku. Zvládneme to,“ řekl.
Když vyšli z domu, dvůr vypadal téměř apokalypticky – za pestrobarevným dětským hřištěm stoupal sloup černého kouře. Sousedé, kteří odklízeli trosky, se zastavili, aby páru poblahopřáli.
„Všichni bychom měli být oslavováni za to, že jsme přežili,“ řekla Ljudmyla. Na úřad dorazili včas, v 10:40.
Leonid měl na sobě tradiční ukrajinskou vyšívanou košili, vyšyvanku, jejíž vzor ladil s nevěstinými šaty. Místo černých společenských kalhot, které se mu nepodařilo vyhrabat ze sutin, měl své vojenské. Ze stejného důvodu měl místo společenských bot černé tenisky se svítivě žlutými podrážkami a tkaničkami. Ljudmyliny šaty měly drobounké díry od střepů.
Krátce po jejich příjezdu zazněla siréna, začal další útok a matriční úřad byl kvůli bezpečnosti uzavřen. Pár čekal na dvoře, aniž by věděl, jak dlouho to potrvá. V okolí se ozývaly výbuchy, údery zasáhly okolní čtvrti a vypukly požáry. Uplynuly téměř tři hodiny, než poplach konečně skončil, a pár spěchal zpět dovnitř. Těsně před vstupem do obřadní síně se na chvíli zastavili a nervózně zavtipkovali.
„Ani jsem nestihl dokončit opravy doma,“ žertoval Leonid o jejich nyní zničeném bytě. „Nikdy jsem nezažila tak velkolepý den,“ odpověděla jeho nevěsta.
„Láska je, když se ze dvou lidí stane tým,“ řekl jim oddávající. O chvíli později byli oficiálně manželé.
„Získali jsme nový život, protože jsme to přežili,“ řekla Ljudmyla. „Dá se to asi nazvat novým životem, protože to dnes mohlo skončit a nic z toho by se nestalo,“ pokračovala. Kdyby to dopadlo jinak, „neměla bych na sobě tyhle šaty. Někdo by mi místo toho vybral něco jiného, něco temnějšího,“ dodala.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
