Aktual.: 12.06.2025 16:22
Kyjev – Německá vojenská pomoc Ukrajině letos dosáhla výše sedmi miliard eur (asi 173,57 miliard Kč) a dalších 1,9 miliardy eur čeká na schválení parlamentem. Letošní vojenská pomoc z Německa tak dosáhne bezmála devíti miliard eur. V Kyjevě to dnes uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius na tiskové konferenci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Pistorius podle serveru RBK-Ukrajina hovořil o tom, že část prostředků má být použita k tomu, aby si Ukrajina mohla pořídit zbraně dlouhého doletu. Podle agentur Interfax-Ukrajina a Unian ale odpověděl záporně na otázku, zda Německo zvažuje, že předá Ukrajině střely s plochou dráhou letu Taurus, jak o tom – ještě jako opoziční politik – hovořil nynější kancléř Friedrich Merz.
Kancléř minulý měsíc uvedl, že dál nevylučuje, že by Německo mohlo střely Taurus Ukrajině dodat. Je to nadále v oblasti možného, řekl stanici ZDF. Stalo se tak poté, co po jednání se Zelenským kancléř oznámil, že Německo bude financovat ukrajinskou výrobu zbraní dlouhého doletu, zatímco Zelenskyj naznačil, že o taurusy i nadále stojí. Stanici ZDF ale Merz řekl, že dodávka střel s dosahem přes 500 kilometrů by vyžadovala několikaměsíční výcvik pro obsluhující vojáky. Německo se podle něj rozhodlo pomoci okamžitě a investovat do výroby ukrajinských zbraní, na které jsou vojáci zvyklí.
„Německo se bude podílet na financování zbraní dalekého dosahu. Měly by být k dispozici v nejbližší době,“ řekl Pistorius podle RBK-Ukrajina a připomněl, že obě země podepsaly příslušné dohody.
Portál připomněl, že od ruské invaze Německo poskytlo Kyjevu rozsáhlou vojenskou, finanční a humanitární pomoc, včetně moderních zbraní, jako jsou systémy protivzdušné obrany IRIS-T a Patriot, tanky Leopard 2 a další obrněnou techniku a munici.
Největší evropské země chtějí zaručit finanční podporu Ukrajině i v roce 2026
Francie, Německo, Polsko, Británie, Itálie a Španělsko chtějí poskytovat dostatečnou finanční podporu Ukrajině i v roce 2026. Současně jsou připravené posílit tlak na Rusko, aby ukončilo invazi do sousední země. Ve společném prohlášení to uvedli ministři zahraničí těchto zemí, kteří dnes jednali v Římě. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha řekl, že jeho země by chtěla válku ukončit letos. Nutné je pro to podle něj vyvinout další tlak na Rusko, uvedla agentura AFP.
Ministři zahraničí uvedli, že jejich země podporují ekonomickou stabilitu Ukrajiny v rámci programu Mezinárodního měnového fondu a chtějí této zemi zaručit „dostatečnou fiskální pomoc na rok 2026 i později“. Evropské země mimo jiné pomáhají Ukrajině za pomocí zvýhodněných půjček, které kryjí výnosy ze zmrazeného ruského státního majetku.
„Opakujeme, že jsme odhodlaní zvýšit tlak na Rusko,“ uvedli ministři zahraničí, podle kterých jsou země ochotné rychle přijmout nové sankce proti ruskému finančnímu a energetickému sektoru. Chtějí také posilovat ukrajinskou armádu a schopnost země se bránit. „Budeme na tom nadále spolupracovat se Spojenými státy,“ stojí v prohlášení.
Ministři zahraničí také ocenili nedávná přímá jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Podle nich Ukrajina prokázala „konstruktivní zapojení“ do jednání, zatímco Rusko předložilo „maximalistické požadavky“. Moskvu šéfové evropských diplomacií vyzvali, aby „prokázala skutečný zájem o mír“.
Jednání se zúčastnil také ukrajinský ministr Sybiha, podle kterého nastala situace, kdy je nutné vůči Rusku použít „diplomacii nátlaku“. „Jen nátlak může donutit Rusko k hledání míru,“ uvedl Sybiha, podle něhož by si Kyjev přál ukončit válku letos.
Vedle zmíněných ministrů se dnešního jednání zúčastnili i generální tajemník NATO Mark Rutte a šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
