Aktual.: 5.02.2026 17:06
Praha – Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes jednomyslně rozhodla o ponechání základní úrokové sazby beze změny na 3,5 procenta. Finanční trhy rozhodnutí očekávaly, podle analytiků tak na něj koruna bezprostředně nereagovala. Podle guvernéra ČNB Aleše Michla si bankovní rada pro příští jednání ponechává všechny možnosti otevřené. Prognóza centrální banky předpokládá stabilitu úrokových sazeb v první polovině letošního roku.
Přestože v lednu meziroční inflace zvolnila na 1,6 procenta z prosincových 2,1 procenta a podle prognózy ČNB zůstane po celý rok pod dvouprocentním cílem centrální banky, je třeba podle Michla stále udržovat relativně přísnou měnovou politiku. „Cílem je zajistit, aby celková inflace zůstala stabilizovaná poblíž cíle, i když pominou dočasné faktory, které ji letos snižují,“ řekl. Za poklesem inflace podle něj je převedení plateb za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na státní rozpočet.
Guvernér uvedl, že na dnešním jednání bankovní rady se vedla debata i o možném mírném snížení úrokových sazeb. Zdůraznil ale, že pro takový krok by bylo třeba, aby se viditelně snížila jádrová inflace, která zahrnuje výrobky a služby nepodléhající regulaci ani výrazným cenovým výkyvům. Naposledy ČNB snížila úrokové sazby loni v květnu, a to o čtvrt procentního bodu.
Analytici ponechání úrokových sazeb beze změny očekávali. Jakkoliv se celková inflace v české ekonomice vyvíjí příznivě, tak vývoj mezd a platů, přetrvávající cenové tlaky ve službách či nejistoty ohledně směřování veřejných rozpočtů hovoří přinejmenším nyní pro stabilitu úroků, podotkl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Zároveň ale experti nevylučují to, že bankovní rada ještě k uvolnění měnové politiky přistoupí. Analytik ČSOB Jan Bureš míní, že přes relativně jestřábí vyznění dnešního zasedání zůstává pravděpodobnost dalšího poklesu sazeb v tomto roce relativně vysoká. Část členů bankovní rady by totiž podle něj ráda ještě dotáhla do konce cyklus uvolňování měnové politiky a sundala zcela „nohu z brzdového pedálu“.
ČNB dnes také zveřejnila novou ekonomickou prognózu. Zlepšila v ní výhled hospodářského růstu, hrubý domácí produkt (HDP) by se měl letos zvýšit o 2,9 procenta a příští rok toto tempo udržet. Předchozí prognóza z listopadu očekávala pro letošek růst HDP o 2,4 procenta.
Centrální banka zároveň snížila odhad očekávané inflace. V průměru by měla být 1,6 procenta, listopadová prognóza očekávala 2,2 procenta. Příští rok průměrná inflace znovu zrychlí na 2,1 procenta, protože odezní vliv převedení plateb za obnovitelné zdroje energie na stát.
ECB úroky opět nezměnila, depozitní sazba zůstává na dvou procentech
Frankfurt/Praha – Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání opět ponechala základní úrokové sazby beze změny, klíčová depozitní sazba tak zůstává na dvou procentech. ECB o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Prezidentka ECB Christine Lagardeová na následné tiskové konferenci uvedla, že inflace v eurozóně by se ve střednědobém výhledu měla držet v blízkosti dvouprocentního cíle ECB. Upozornila však, že silnější kurz eura by inflaci mohl stáhnout na nižší úroveň.
Centrální banka v dnešní tiskové zprávě poukázala na přetrvávající odolnost ekonomiky eurozóny. Varovala nicméně, že hospodářský výhled zůstává nejistý, zejména kvůli nejistotě kolem vývoje obchodní politiky ve světě a kvůli geopolitickému napětí.
Statistický úřad Eurostat ve středu ve svém rychlém odhadu uvedl, že meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v lednu zpomalil na 1,7 procenta z prosincového tempa 2,0 procenta. Inflace tak sestoupila pod dvouprocentní cíl ECB.
„Inflace v eurozóně na začátku roku sice klesla pod dvouprocentní inflační cíl, to však lze z velké části spojit s efektem srovnávací základny a poklesem cen energií. Nejde tedy o vývoj, na který by měla centrální banka svou politikou bezprostředně reagovat,“ sdělil ČTK hlavní ekonom Portu Jan Berka.
Předloni v červnu zahájila ECB snižování úrokových sazeb, aby podpořila hospodářský růst v eurozóně. Depozitní sazba od té doby klesla na polovinu, naposledy k její redukci ECB přikročila začátkem loňského června. Od té doby drží úroky beze změny. O nastavení úrokových sazeb bude ECB znovu rozhodovat 19. března.
Lagardeová dnes rovněž uvedla, že vítá rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa nominovat na post příštího šéfa americké centrální banky (Fed) Kevina Warshe. Funkční období současného šéfa Fedu Jeroma Powella vyprší v květnu. Powella do čela Fedu v roce 2017 nominoval rovněž Trump, v poslední době ale dával prezident často najevo, že není s Powellem spokojen. Fed pod Powellovým vedením podle Trumpa nesnižuje úrokové sazby dostatečně rychle.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}