Aktual.: 12.11.2026 13:25
Zlaté Hory (Jesenicko) – Případné obnovení těžby zlata u Zlatých Hor na Jesenicku by mohlo kromě povinných plateb přinést regionu také dobrovolné příspěvky z výnosů těžby v hodnotě až stovek milionů korun. Ekonomický model zahrnutý do studie proveditelnosti počítá například s dotacemi či sponzorskými dary na sportovní halu, cyklostezky, venkovní koupaliště nebo offroadový areál. ČTK to dnes řekl vedoucí odboru hornictví státního podniku Diamo Karol Šmehil. Zlato se v Česku těžilo do roku 1993, kdy ve Zlatých Horách skončila těžba polymetalické rudy s obsahem zlata.
Podle první části studie proveditelnosti zadané podnikem Diamo má obnovení těžby zlata ekonomický potenciál. Z ložiska u Zlatých Hor lze ročně získat zhruba 620 kilogramů tohoto vzácného kovu. Za deset let plánované těžby by tam tedy bylo možné vytěžit 6,2 tuny zlata z odhadovaných 11 tun geologických zásob. Při aktuálních cenách na světových trzích by 6,2 tuny zlata mělo tržní hodnotu přibližně 17,9 miliardy korun.
Před obnovením těžby je nutné zpracovat podrobnější studii a posoudit vliv záměru na životní prostředí. Následovala by povolovací řízení a územní plánování. Zastupitelé Zlatých Hor loni záměr obnovit těžbu zlata odmítli. Starosta Milan Rác dnes nechtěl předběžné propočty ekonomického přínosu těžby pro horský region komentovat.
Odborníci podle Šmehila pokračují u Zlatých Hor v geologickém průzkumu, který má Diamo povolený do roku 2029. Údaje využijí k dokončení výpočtu zásob zlata a dalších kovů v ložisku. Studie má být hotová příští rok a bude z ní zřejmé, zda obnovení těžby zlata bude ekonomicky a technicky proveditelné. Příští rok by Diamo mohlo mít pohromadě i podklady pro posuzování vlivů projektu na životní prostředí v procesu EIA.
Obnovení těžby by podle předběžných propočtů vytvořilo v regionu přibližně 120 pracovních míst. Zlaté Hory by mohly z povinných úhrad za dobývání nerostů, dobývacího prostoru a daně z nemovitosti získávat přibližně 8,4 milionu korun ročně, sousední Heřmanovice 2,9 milionu korun.
Z ložiska u Zlatých Hor lze ročně vytěžit přibližně 200.000 tun rudy. Kromě 620 kilogramů zlata by z ní bylo možné získat zhruba 1556 tun zinku a 265 tun mědi ročně. Za deset let by tak produkce činila 15.560 tun zinku a přibližně 2650 tun mědi. Geologické zásoby v ložisku činí podle podniku Diamo přibližně 26.013 tun zinku a 5642 tun mědi. Průzkum prověřuje také přítomnost galia.
V případě obnovení provozu se mají zlato a další kovy dobývat pod zemí u Zlatých Hor pomocí vrtání a odstřelů. Vytěžená ruda by se zpracovávala především v bývalém průmyslovém areálu Rudných dolů. Studie nepočítá s použitím kyanidu, prověřuje například využití glycinu a dalších postupů při získávání kovů.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}