Aktual.: 28.11.2025 15:28
Praha – Domácnosti si příští rok za regulovanou část ceny energií připlatí desítky korun. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). Část ceny elektřiny pro domácnosti určovaná státem má oproti letošku vzrůst v průměru o 1,1 procenta, u plynu o 4,7 procenta. Na dnešní tiskové konferenci to řekl předseda Rady ERÚ Jan Šefránek. Nemusí však jít o definitivní výši regulovaných cen. V případě, že nová vláda rozhodne o slibované změně ve financování podporovaných zdrojů energie (POZE), ceny určované státem naopak klesnou o více než 15 procent, uvedl úřad.
Dnešní rozhodnutí ERÚ vychází z aktuálně nastavených podmínek, včetně státních dotací na podporované zdroje energie ve výši 24,6 miliardy korun. Hnutí ANO, vítěz sněmovních voleb, už dříve avizovalo, že v případě sestavení vlády bude chtít přesunout veškeré výdaje na POZE na stát, což by snížilo výdaje odběratelů zhruba o 20 miliard korun. ERÚ uvedl, že je v případě změn připraven regulované ceny energií okamžitě upravit.
Koncové ceny energií, které odběratelé platí, se skládají z obchodní a regulované složky. Obchodní část určují dodavatelé, regulovanou naopak stát prostřednictvím ERÚ. U elektřiny bude regulovaná složka pro domácnosti v příštím roce tvořit 45 procent výsledné ceny, u plynu asi 25 procent. U velkých odběratelů bude podíl regulované složky na konečné ceně nižší. V regulované části ceny jsou zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, u elektřiny nyní také příspěvek na obnovitelné zdroje energie.
Podle aktuálního rozhodnutí ERÚ regulovaná složka ceny elektřiny na hladině nízkého napětí, tedy zejména u domácností, vzroste o 1,1 procenta. To znamená růst v průměru asi o 29 Kč za spotřebovanou megawatthodinu (MWh), přičemž průměrná spotřeba domácností je kolem tří MWh za rok. Pro větší odběratele na hladině vysokého napětí naopak regulovaná cena klesne o 5,8 procenta, a na hladině velmi vysokého napětí o 11,8 procenta. To by představovalo pokles o vyšší desítky korun za MWh.
U plynu ERÚ rozhodl o navýšení regulované složky o 4,7 procenta pro maloodběratele, tedy kolem 22 Kč za MWh. Pro velké odběratele regulovaná část ceny plynu stoupne o 4,5 procenta, tedy zhruba deset korun za MWh.
Úřad podle Šefránka v rozhodnutí zohlednil potřebu investic do soustav, do růstu cen se promítla také inflace. Pozitivně se podle něj naopak do cen propisuje pokles nákladů na krytí technických ztrát, zajištění systémových služeb.
„Při stanovení regulovaných cen se musíme řídit aktuálně platným usnesením vlády, které vyčleňuje ze státního rozpočtu dotaci na POZE ve výši 24,6 miliardy korun. Pokud v budoucnu dojde k rozhodnutí o přenesení celé podpory POZE na stát, jsme připraveni neprodleně vydat změnový cenový výměr,“ řekl Šefránek. Podle něj se taková změna dá stihnout během zhruba 14 dnů.
I přes růst regulovaných cen ovšem lze podle úřadu vzhledem ke zlevňování od dodavatelů očekávat mírný pokles koncových cen. Změny ale budou velmi individuální v závislosti na konkrétní smlouvě odběratele, upozornil ERÚ.
Experti: Růst regulované části cen energií je důsledkem potřeby investic do sítí
Zvýšení regulované části cen energií u domácností pro příští rok je podle analytiků důsledkem potřeby masivních investic do tuzemských energetických sítí. V příštích letech přitom bude tato potřeba ještě výraznější. Koncové ceny energií pro domácnosti přesto budou v příští roce o něco nižší, dodavatelé totiž zlevňují. Vyplývá to z komentářů analytiků, které oslovila ČTK.
Svaz energetiky ČR připomněl, že v regulovaných cenách se odráží potřeba investic do tuzemské energetiky, která prochází velkou transformací. „I proto upozorňujeme, že je třeba řešit změny v tarifní struktuře či efektivní využívání prostředků Modernizačního fondu s cílem mírnit cenové nárůsty pro zákazníky. Stejně tak podporujeme opatření ke snížení poplatku za POZE, které by mělo vést především k posílení konkurenceschopnosti tuzemského průmyslu,“ řekl výkonný ředitel Svazu energetiky ČR Josef Kotrba.
Cenové rozhodnutí ERÚ potvrzuje podle ředitele strategie poradenské společnosti EGU Michala Macenauera nastavený směr, který úřad už dříve avizoval. Růst regulovaných cen elektřiny i plynu pro domácnosti je také podle něj důsledkem potřeby velkých investic. U plynu přitom Macenauer očekává v nadcházejících letech další růst cen, zejména pak při transformaci teplárenství.
V rozhodnutí ocenil snížení regulovaných cen elektřiny pro velké odběratele. „Je to výborná zpráva v době, kdy v důležitých průmyslových zemích EU masivně dotují, nebo se chystají dotovat, nejen regulované ceny pro energeticky intenzivní obory, ale také silovou elektřinu,“ řekl Macenauer.
U elektřiny i plynu podle něj působí ještě jeden neviditelný faktor. „A to rapidní navýšení ceny téměř všeho, co je v důsledku dekarbonizace potřeba instalovat do současných sítí. Často jde v porovnání s nyní provozovanými zařízení o několikanásobek pořizovací ceny,“ dodal Macenauer.
Podle Lukáše Kaňoka z webu Kalkulátor.cz by i přes mírný růst regulované složky ceny energií měly domácnosti v roce 2026 platit za elektřinu o něco méně než v letošním roce. „Kolik ušetří ale bude hlavně na nich samotných. Dodavatelé velmi mírně zlevňovali, kdo bude aktivní, může ušetřit až 30 procent,“ uvedl Kaňok.
Mírný růst cen podle ředitele Tedom Energie Jakuba Odložilíka ukazuje spíše ústup od původních závazků investovat do modernizace sítě, ceny distribuce vzrostou totiž výrazně pomaleji než v minulých letech. Případné přesunutí POZE na státní rozpočet podle něj sice sníží výdaje odběratelů, nebude to však zadarmo. „Náklady na rozvoj a modernizaci sítě tady budou i nadále a zaplatíme je jen jinými způsoby, ať už prostřednictvím daní, nebo tím, že naše sítě budou čím dál víc klopýtat za vyspělou částí Evropy,“ podotkl Odložilík.
Skutečný vývoj účtů domácností v roce 2026 budou podle analytika XTB Jiřího Tylečka určovat dvě věci. „Tržní ceny elektřiny a plynu, které jsou zejména u plynu nyní výrazně níž než před rokem posilují konkurenční tlak na dodavatele. A zároveň politické rozhodnutí, jestli platby za podporované zdroje zůstanou na fakturách, nebo je stát vezme na sebe. To může přepsat dnešní nárůst regulované složky ve viditelné zlevnění. Je však nabíledni, že případné platby státu za POZE se jen přesunou z peněženek domácností do navýšení státního dluhu,“ dodal Tyleček.
