Aktualizace: 31.01.2024 17:42
Brusel – Evropská komise (EK) navrhla opatření na částečné omezení dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny a větší flexibilitu u pravidel týkajících se nevyužité půdy. Současné pozastavení dovozních cel na ukrajinský vývoz ale navrhuje prodloužit o další rok, to je do června 2025. Komise to dnes uvedla v tiskové zprávě. Řada zemí EU v čele s Francií se v poslední době potýká s protesty svých zemědělců a podle agentury Reuters má komise teď snahu rozzlobené farmáře uklidnit.
Dovozní cla a kvóty na ukrajinský vývoz byly původně přerušeny v roce 2022 s cílem podpořit ukrajinskou ekonomiku po ruské vojenské invazi. Komise uvedla, že prodloužení jejího opatření je v souladu se závazky EU podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak to bude potřeba. Současně ale EK uvedla, že chce posílit ochranu u citlivých zemědělských produktů.
Vzhledem k výraznému nárůstu dovozu některých zemědělských produktů z Ukrajiny do EU v letech 2022 a 2023 se EK rozhodla posílit ochranný mechanismus. U nejcitlivějších produktů, kterými jsou drůbež, vejce a cukr, bude zavedena nouzová brzda. Jejím cílem je stabilizovat dovoz na průměrném objemu dovozu v minulých dvou letech. Pokud dovoz těchto produktů uvedený objem překročí, budou znovu zavedena cla.
Komise také umožní členským zemím EU stanovit dočasná opatření v případě, že jejich trhy budou narušeny vyšším dovozem jiných zemědělských produktů, například obilí. Doposud byla taková nápravná opatření možná pouze v případě, že byla zasažena celá EU.
Sousedé Ukrajiny v EU – Bulharsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko – si stěžovali, že dovoz ukrajinských zemědělských produktů narušil jejich trhy. To vedlo k protestům zemědělců i řidičů kamionů z těchto zemí.
Návrh nyní posoudí Evropský parlament a Rada Evropské unie. Platnost současných opatření v obchodu s Ukrajinou má skončit 5. června.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal návrh prodloužit pozastavení dovozních cel na ukrajinský vývoz přivítal a vyjádřil naději, že navrhovaná regulace dovozu ukrajinských zemědělských produktů odvrátí budoucí konflikty. „Očekáváme také, že navržená opatření odstraní škodlivá jednostranná embarga na dovoz našich produktů ze strany Polska, Slovenska a Maďarska,“ dodal.
Šéf hlavního francouzského zemědělského svazu FNSEA Arnaud Rousseau uvedl, že kroky Evropské komise přicházejí „s žalostným zpožděním“. Prohlásil také, že nouzová brzda by se měla aktivovat, pokud dovoz překročí objem z roku 2022, nikoli průměr z let 2022 a 2023. Dovoz ukrajinského cukru do EU se vloni zvýšil o 1000 procent, dovoz vajec se více než zdvojnásobil a dovoz drůbeže vzrostl o 50 procent, napsala agentura Reuters.
Evropská komise také navrhuje, aby zemědělci v EU letos mohli využívat výjimku z pravidel společné zemědělské politiky, která jim ukládají povinnost udržovat určité plochy neobdělávané. Návrh byl zaslán členským státům a představuje první konkrétní politickou reakci na obavy zemědělců týkající se jejich příjmů.
Aby mohli zemědělci využívat podporu v rámci společné zemědělské politiky, musejí dodržovat soubor norem označovaných jako GAEC, který mimo jiné vyžaduje, aby část půdy v určitém období byla nevyžívána. Tento postup se tradičně využívá k obnově půdních živin a ke zlepšení jejich kvality, umožňuje půdě regenerovat se a nabrat novou sílu po intenzivním pěstování. Od této povinnosti jsou obvykle osvobozeny podniky s méně než deseti hektary orné půdy. Rozhodnutí EK umožňuje, aby od této povinnost byli teď osvobozeni všichni zemědělci. Pokud nyní tuto podmínku nesplní, nárok na platby z EU jim zůstane.
Vzhledem k tomu, že průzkumy veřejného mínění naznačují výrazný nárůst preferencí krajní pravice před červnovými volbami do Evropského parlamentu, francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval k přijetí jasných opatření ohledně dovozu z Ukrajiny. Francouzští zemědělci už více než dva týdny protestují kvůli rostoucím nákladům a levnému dovozu potravin. Dnes, den před summitem EU, postavili zemědělci z Francie a Belgie desítky blokád na dálnicích a příjezdových cestách ke kontejnerovému přístavu Zeebrugge.
Protesty se rozšířily po celé Evropě. Zemědělci tvrdí, že nejsou dostatečně placeni, že je dusí daně a ekologická pravidla a že čelí nekalé konkurenci ze zahraničí. Španělští zemědělci uvedli, že se k těmto protestům také připojí, zatímco 1000 italských zemědělců se plánuje zúčastnit čtvrteční demonstrace před Evropským parlamentem v Bruselu. Podobně si stěžují i zemědělci v Rumunsku a Německu, kteří se také odhodlali k protestním akcím.
