Aktual.: 8.06.2026 14:33
Brusel/Praha – Česká republika loni měla ze zemí Evropské unie relativně vyšší náklady na obsluhu veřejného dluhu. V předběžné zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. Z celé EU na tom bylo nejhůře Rumunsko, druhé nejhorší bylo Polsko a třetí nejhorší Česko. Zpráva ale neobsahuje data za všechny členské země, nejsou tam údaje za Maďarsko, Bulharsko a Slovinsko, takže konečné pořadí se ještě může změnit.
Implicitní úroková sazba, která se měří jako podíl úrokových výdajů vládního sektoru k průměrnému hrubému veřejnému dluhu, v případě Česka loni dosáhla 3,1 procenta. V Polsku to bylo 4,5 procenta a v Rumunsku 5,2 procenta. Příznivou zprávou pro Česko je fakt, že loni se tato sazba proti předchozímu roku mírně snížila, zatímco v Polsku a v Rumunsku vzrostla.
Relativně nejnižší náklady na obsluhu dluhu mělo Irsko, kde implicitní úroková sazba loni dosáhla 1,4 procenta. Druhé nejlepší bylo Německo se sazbou 1,8 procenta. Ve většině zemí EU se tato sazba loni proti roku 2024 zvýšila, Česko je jednou z osmi zemí, kde klesla.
„V Evropské unii se struktura hrubého dluhu vládních institucí mezi jednotlivými zeměmi výrazně liší. Tyto rozdíly souvisejí například s původní a zbývající dobou splatnosti dluhu, s používanými dluhovými nástroji nebo s hlavními institucionálními sektory, které dluh drží. Pokud se však zaměříme na měnu, ve které je vládní dluh denominován, je situace mnohem jednotnější,“ píše Eurostat.
„Ke konci roku 2025 byl ve všech členských zemích eurozóny veškerý nebo téměř veškerý hrubý dluh vládních institucí v nominální hodnotě denominován v eurech. Jeho podíl přesahoval 99,5 procenta.
Podobně také v Česku a ve Švédsku bylo více než 90 procent hrubého dluhu vládních institucí denominováno v národních měnách těchto zemí,“ stojí ve zprávě unijního statistického úřadu.
Česká republika loni na nákladech na obsluhu dluhu zaplatila 98,1 miliardy korun, proti předchozímu roku to byl nárůst o 9,7 miliardy korun, oznámilo v lednu ministerstvo financí. Na letošní rok se předpokládají výdaje téměř 110 miliard korun.
„Přestože Česká republika patří v Evropské unii stále mezi méně zadlužené země, tempo zadlužování představuje významné riziko pro stabilitu veřejných financí, zejména s ohledem na rostoucí náklady na obsluhu dluhu, které se od roku 2021 téměř zdvojnásobily,“ uvedl na konci března Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
V případě Polska je přibližně 26 procent veřejného dluhu denominováno v zahraničních měnách. Jde o jeden z vyšších podílů v EU, což podle dat vystavuje státní rozpočet riziku výkyvů směnných kurzů, uvedla polská agentura PAP. Členské státy eurozóny jsou naopak vůči tomuto specifickému riziku z velké části chráněny, vzhledem k tomu, že téměř veškerý dluh je denominován v eurech.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
