Aktual.: 3.03.2026 15:55
Praha – Rusko již není přímo závislé na fyzických dodávkách íránských dronů typů Šáhid, které používá k útokům na Ukrajině. Moskva po roce 2022 dokončila přenos technologie a íránské licence k výrobě na domácí půdu. Shodují se na tom analytici, které oslovila ČTK. Případné omezení spolupráce s Teheránem by tak podle nich ruské válečné úsilí neochromilo.
Íránské kamikaze drony typu Šáhid-136 získalo Rusko na podzim roku 2022 díky dohodě, která se finalizovala téhož roku v červenci při návštěvě ruského prezidenta Vladimira Putina v Teheránu.
Bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy uvedl, že Rusko si vybudovalo vlastní výrobní kapacity, mimo jiné v průmyslové zóně u Kazaně. „Z tohoto pohledu se jim podařilo výrazně omezit závislost na Íránu,“ řekl. V prvních letech války podle něj tyto drony sehrály důležitou, nikoli však rozhodující roli, protože Rusko tehdy nemělo vlastní technologie ani kapacity. Postupně se ale stalo technicky i technologicky soběstačným a dnes je schopno konstrukci dále rozvíjet bez asistence Teheránu.
Na přesun technologií upozorňuje také analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky. „Z dostupných informací víme, že Rusko po roce 2022 přímo přeneslo část výrobních kapacit íránských dronů na své území, tedy na dovozu z Íránu závislé není,“ uvedl. Poslední vývoj v kontextu izraelsko-amerických útoků na Írán tak podle něj „ruskou válečnou mašinérii“ zasáhne spíše nepřímo. Nepředpokládá, že by došlo k její paralýze či zásadnímu oslabení výrobních kapacit ve zbrojním průmyslu.
„Omezení to pro něj může představovat při pohledu na výrobu raketových systémů, ale i zde je to dnes více Severní Korea než Írán, který si již delší dobu – velmi intenzivně potom od léta minulého roku – řeší své vlastní problémy a předzásobovával a připravoval právě na takovýto vývoj,“ dodal Havlíček.
Havlíček míní, že íránské dálkové drony patří dnes mezi jedny z důležitých zbraní, které Rusko na bojišti ve velkém využívá. Bříza však uvedl, že žádný jednotlivý zbraňový systém válku nerozhoduje. „Je to vždy kombinace více prvků. Šáhidy sehrály i na počátku války nemalou roli, ale nebyly rozhodujícím faktorem,“ dodal.
Podle Břízy slouží jako první vlna koordinovaných útoků. „Jejich cílem je zahlcení protivzdušné obrany, po nich následují střely s plochou dráhou letu a balistické rakety,“ popsal. Pokud drony obranou projdou, mohou způsobit lokální škody, i když jejich ničivá síla nedosahuje úrovně raketových systémů. Bříza zároveň upozornil, že jde o jinou kategorii prostředků než malé FPV drony používané přímo na frontové linii. Šáhidy patří mezi dálkové útočné drony s dosahem stovek kilometrů a větší bojovou hlavicí.
Šáhid-136 je vyčkávací munice, což označuje sebevražedný či kamikaze dron. V Rusku je dron vyráběn pod označením Geraň-2. Rusko podle Břízy navíc původní íránskou konstrukci dále rozvíjí. Z původní licenční výroby se postupně posunulo k vlastním modifikacím a vývoji nových variant.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}