Brusel – Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii v srpnu zrychlil na 3,2 procenta z tříprocentního tempa v předchozím měsíci. Oznámil to statistický úřad Eurostat. V České republice míra inflace vzrostla na 1,5 procenta z červencových 1,3 procenta. Česko tak mělo v srpnu třetí nejnižší inflaci v EU za Švédskem a Estonskem.

Eurostat kvůli srovnání s ostatními zeměmi EU používá harmonizované údaje, které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ten minulý týden oznámil, že meziroční inflace v Česku v srpnu zrychlila na 1,9 procenta z červencového tempa 1,7 procenta.

Eurostat dnes rovněž uvedl, že meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v srpnu zrychlil na 3,2 procenta, v červenci činil 2,9 procenta. Statistici tak upravili svůj rychlý odhad ze začátku září, podle kterého se inflace v zemích používajících euro vyšplhala až na 3,3 procenta.

Podrobnější údaje Eurostatu o vývoji cen v eurozóně potvrdily, že za růstem inflace stály zejména energie, které meziročně zdražily o 14,3 procenta. Inflace bez zahrnutí energií se v eurozóně snížila na 2,1 procenta z 2,2 procenta v červenci.

Inflaci po celém světě v poslední době tlačí vzhůru dopady konfliktu na Blízkém východě, který vedl k výraznému zdražování ropy a plynu. Evropská centrální banka (ECB) minulý týden ve snaze o potlačení inflačních tlaků zvýšila úrokové sazby o další čtvrtinu procentního bodu. Depozitní sazba tak vzrostla na 2,50 procenta.

ECB rovněž upozornila, že konflikt na Blízkém východě nadále vytváří inflační tlaky, a předpověděla, že inflace v eurozóně po delší dobu zůstane nad dvouprocentním cílem. Banka nadále předpokládá, že průměrná inflace v eurozóně v letošním roce dosáhne tří procent. Odhad inflace na příští rok nicméně zvýšila na 2,5 procenta, předtím čekala 2,3 procenta.

Nejnižší inflaci v EU za srpen vykázalo Švédsko, kde se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,3 procenta. Za ním následovalo Estonsko s inflací 1,3 procenta. Nejvyšší inflace byla v srpnu i nadále v Rumunsku, ačkoli tam růst cen meziročně zpomalil na 6,3 procenta z 8,2 procenta v předchozím měsíci. Druhou nejvyšší inflaci měla Litva (5,6 procenta) následovaná Kyprem (5,2 procenta).

Meziroční míra inflace v zemích EU – v procentech podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen:

  srpen 2025 březen 2026 duben 2026 květen 2026 červen 2026 červenec 2026 srpen 2026
EU 2,4 2,8 3,2 3,3 2,9 3,0 3,2
Eurozóna 2,0 2,6 3,0 3,2 2,8 2,9 3,2
Belgie 2,6 2,2 4,2 4,0 3,3 3,6 4,2
Bulharsko 3,5 2,8 6,0 6,3 5,2 4,4 5,0
Česko 2,3 1,5 2,1 1,8 1,1 1,3 1,5
Dánsko 1,9 1,0 1,2 1,8 1,8 1,6 2,0
Estonsko 6,2 3,5 3,2 3,6 2,0 2,0 1,3
Finsko 2,3 2,5 2,4 2,8 2,7 2,5 2,4
Francie 0,8 2,0 2,5 2,8 2,0 2,4 2,6
Chorvatsko 4,6 4,6 5,4 4,9 4,2 3,6 3,7
Irsko 1,9 3,6 3,6 3,5 3,2 3,1 3,4
Itálie 1,6 1,6 2,8 3,2 3,0 2,9 3,2
Kypr 0,0 1,5 3,0 3,5 4,1 4,4 5,2
Litva 3,6 4,4 4,9 5,1 5,4 5,4 5,6
Lotyšsko 4,2 3,4 2,9 3,5 3,3 2,5 3,0
Lucembursko 2,8 3,8 5,2 4,5 3,7 3,4 4,0
Maďarsko 4,2 2,1 2,6 2,3 2,1 1,6 1,8
Malta 2,7 2,3 2,5 2,1 2,0 2,1 2,0
Německo 2,0 2,8 2,9 2,7 2,4 2,8 2,9
Nizozemsko 2,4 2,6 2,5 3,4 2,5 3,0 2,8
Polsko 2,8 3,2 3,4 3,3 3,0 3,1 3,5
Portugalsko 2,5 2,7 3,3 3,1 3,1 3,1 3,6
Rakousko 4,1 3,2 3,4 3,7 3,2 2,7 2,9
Rumunsko 8,5 9,0 9,5 9,7 9,2 8,2 6,3
Řecko 3,1 3,4 4,6 4,9 3,9 2,7 3,7
Slovensko 4,4 3,7 4,1 4,0 3,5 3,2 3,1
Slovinsko 3,0 2,4 3,4 3,8 3,7 3,0 3,4
Španělsko 2,7 3,4 3,5 3,6 3,6 3,9 4,6
Švédsko 3,4 1,5 0,5 1,1 1,0 0,3 0,3

Zdroj: Eurostat

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.
Exit mobile version