Aktual.: 13.06.2025 14:14
Tel Aviv/Teherán – Izraelská armáda oznámila, že při dnešním rozsáhlém útoku na Írán zasáhla objekt v jaderném zařízení v Natanzu, v němž se nacházejí centrifugy pro obohacování uranu, a zabila špičky elitních revolučních gard, včetně jejich velitele Hosejna Salámího nebo velení jejich letectva. O život přišlo také několik íránských jaderných vědců a náčelník íránského generálního štábu. Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí útok označil za vyhlášení války a íránský duchovní vůdce Alí Chameneí Izraeli pohrozil „tvrdým trestem“. Kvůli největšímu útoku, jakému islámská republika za poslední desítky let čelila, výrazně vzrostlo napětí na Blízkém východě a prudce zdražila ropa.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že údery cílily na íránské jaderné vědce pracující na výrobě atomové bomby, na jaderný provoz v Natanzu a na íránský balistický program. Varoval, že údery budou „pokračovat tak dlouho, jak bude k odstranění hrozby zapotřebí“. Na operaci se podílelo 200 letounů izraelského letectva, které na přibližně 100 cílů shodily přes 330 kusů munice. Do dlouho připravované operace se zapojili také agenti tajné služby Mossad, kteří přímo na íránském území provedli sabotážní akce zaměřené na systémy protivzdušné obrany a infrastrukturu raket dlouhého doletu.
V jaderném zařízení v Natanzu ležícím asi 225 kilometrů jižně od Teheránu byla podle izraelské armády poškozena část, ve které je mimo jiné hala s centrifugami. Později íránská média informovala o novém útoku na Natanz.
Íránský jaderný úřad potvrdil, že na objektu v Natanzu jsou škody, oběti podle něho hlášeny nejsou a jeho okolí nevykazuje známky chemické nebo radioaktivní kontaminace. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) informovala, že úroveň radiace se tam nezvýšila. Šéf MAAE Rafael Grossi izraelskou operaci označil za velmi znepokojivou. „Na jaderná zařízení se nikdy nesmí útočit,“ zdůraznil. Vyzval všechny strany k maximální zdrženlivosti, aby se předešlo další eskalaci.
Izrael už řadu let varuje, že nedovolí Íránu vyrobit jadernou zbraň. Teherán sice tvrdí, že takové ambice nemá, ale tamní představitelé opakovaně naznačovali, že by ji vyrobit mohl.
Při izraelském útoku také zahynulo nejméně 20 vysoce postavených velitelů letectva íránských revolučních gard včetně šéfa vzdušných sil Amíra Alího Hádžízádího, uvedla s odvoláním na nejmenované zdroje agentura Reuters. Podle íránských zdrojů si údery ve 12 provinciích vyžádaly nejméně 95 zraněných. Je mezi nimi také přední poradce nejvyššího duchovního vůdce Chameneího.
Chameneí obvinil Izrael, že „rozpoutal zlý a krvavý zločin proti Íránu a odhalil svou podlou povahu“. S odkazem na Izrael varoval, že si „sionistický režim tímto útokem připravil hořký osud“. Také ministr zahraničí Arakčí varuje před „zdrcující reakcí“. Podle vlády v Teheránu dnešní útoky dokládají, jak je pro Írán důležité pokročit v obohacování uranu a vývoji raket.
Nejmenovaný izraelský vojenský činitel řekl, že všichni piloti, kteří se podíleli na útoku na Írán, se bezpečně vrátili. Izraelská armáda podle něho už zachytila mnoho dronů, které Írán vyslal proti židovskému státu. Dříve izraelské obranné síly informovaly, že Írán bezpilotních letounů vyslal více než sto. Izrael je připravený, že tato konfrontace potrvá několik dnů v závislosti na íránské odvetě.
Izraelci se během dneška připravovali na íránskou odvetu a z pultů obchodů mizela balená voda a potraviny. Nemocnice se rozhodly propustit pacienty, kteří nevyžadují akutní péči.
Americký prezident Donald Trump Íránu vzkázal, že má ještě čas předejít dalším útokům ze strany Izraele, a vyzval ho, aby se Spojenými státy uzavřel dohodu o svém jaderném programu a zachránil se. Šéf americké diplomacie Marco Rubio uvedl, že Spojené státy se na izraelské operaci nepodílely a nejvyšší prioritou je pro něj ochrana amerických vojáků v regionu.
Západní politici, včetně britského premiéra Keira Starmera, šéfa francouzské diplomacie Jeana-Noëla Barrota nebo německého kancléře Friedricha Merze, vyzvali Izrael i Írán ke zdrženlivosti. Podotkli, že eskalace by mohla ohrozit stabilitu celého Blízkého východu. Merz ovšem zdůraznil, že Německo podporuje právo Izraele se bránit. Šéf české diplomacie Jan Lipavský uvedl, že pro postup Izraele má velkou míru pochopení, protože směřuje k tomu, aby odvrátil výrobu jaderné bomby v regionu.
Útok Izraele proti Íránu důrazně odsoudily Katar, Saudská Arábie a Jordánsko. Tyto blízkovýchodní země Izrael viní z ohrožování stability v regionu, porušování suverenity Íránu a mezinárodního práva. Izrael za útok odsoudili také jemenští povstalci Húsíové podporovaní Íránem, libanonské militantní hnutí Hizballáh, které má rovněž úzké vazby na íránský režim, a Hamás.
Po zprávě o izraelském útoku na Írán prudce vzrostly ceny ropy. Severomořská ropa Brent se pod vlivem obav z narušení dodávek suroviny z regionu během noci vyšplhala na nejvyšší úroveň od 27. ledna.
Turbulentní dění na Blízkém východě přispělo ke komplikacím v letecké dopravě, kdy se aerolinky začaly vyhýbat vzdušnému prostoru nad Izraelem, Íránem, Irákem a Jordánskem. Letecké společnosti odklánějí a ruší lety, aby zajistily bezpečnost cestujících a posádek.
