Lidovci na sjezdu výrazně obměnili vedení, novým předsedou je Grolich

Jednačtyřicetiletý Grolich, který v čele lidovců po dvou letech střídá Marka Výborného, před sjezdem získal nominace ze všech 14 krajů. Ve volbě ho podpořilo 233 z 266 delegátů, kteří se účastnili hlasování. V kandidátském projevu za hlavní výzvy označil stárnutí populace, modernizaci země i místo Česka v Evropě. „Musíme je umět přinést do nového světa v 21. století a má to být vidět v našem přístupu k sociální politice, k daňové politice, životnímu prostředí, zdravotnictví,“ řekl Grolich k tradičním hodnotám strany.

Zisky lidovců ve volebních modelech se dlouhodobě pohybují pod pěti procenty potřebnými pro vstup do Sněmovny, poslance strana má díky tomu, že v loňských sněmovních volbách kandidovala v koalici Spolu. Kam chce dostat podporu své strany například za rok, Grolich odmítl přiblížit. V kandidátském projevu ale za silné poselství označil zdravici Petra Pitharta, v níž jej bývalý předseda Senátu označil za příštího premiéra.

Bezprostředně po svém zvolení Grolich uvedl, že vedení lidovců nebere jako samozřejmost, ale jako velký závazek. Ke zvolení mu na sociálních sítích pogratulovali představitelé dalších opozičních stran. O svém týmu a straně mluví Grolich jako o nových lidovcích, což se promítlo i v nové vizuální prezentaci strany. Tlustou čáru je podle něj třeba udělat za moralizováním a poučováním lidí, jak mají žít, i za nízkými ambicemi, které lidovce řadí do role menších partnerů. O tlusté černé čáře hovořil na sjezdu on i kandidáti na další funkce. Distancovali se ale od interpretace, že jde o rozloučení se starými lidovci.

Na podzim plánuje Grolich kandidovat do Senátu, a pokud uspěje, chce zůstat i hejtmanem, protože agenda těchto funkcí se podle něj překrývá. Plánuje, že bude jezdit do Sněmovny. To, že není poslancem, považuje za výhodu – nemusí ve Sněmovně trávit většinu času.

Podle politologa Ladislava Mrklase z CEVRO Institutu se v minulosti ukázalo, že KDU-ČSL se i po vypadnutí ze Sněmovny dokázala dostat zpět po výrazném omlazení vedení a změně politického stylu. Připomněl tak návrat lidovců do dolní parlamentní komory pod vedením Pavla Bělobrádka na podzim 2013. Grolichovu absenci ve Sněmovně nepovažuje Mrklas v době sociálních sítí za až tak velký handicap. Kombinovat tradiční hodnoty s moderním stylem komunikace, jak to Grolich ohlásil, může vést k úspěchu, ukázal dřív podle Mrklase příklad rakouského lidoveckého kancléře Sebastiana Kurze.

Právě Bělobrádka vystřídal Činčila ve funkci prvního místopředsedy lidovců. Ve volbě Činčilu podpořilo 239 z 264 hlasujících. Grolich ještě před svým zvolením zmínil třicetiletého Činčilu jako ekonomického experta, kterého by si ve svém týmu přál.

Do vedení delegáti zvolili také všechny další kandidáty, které Grolich podpořil. Řadovými místopředsedy se tak stali poslanci František Talíř, který podle Grolicha dokáže spojovat konzervativní hodnoty s moderní komunikací, Monika Brzesková a Václav Pláteník a také plzeňská zastupitelka Libuše Hubáčková. Brzesková a Pláteník funkce místopředsedů obhájili. Delegáti vybírali z pěti nominovaných, do nejužšího vedení strany se nedostal Jakub Formánek z Karlovarského kraje.

Novým šéfem poslaneckého klubu lidovců by mohl být Jurečka, míní Grolich

Grolich připustil změnu na postu předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL. Mohl by jím být někdejší předseda strany Marian Jurečka. Grolich by jeho působení v čele klubu uvítal. Předseda KDU-ČSL to dnes řekl novinářům na závěr prvního dne sjezdu strany, který se koná v Ostravě. Poslanecký klub nyní vede Tom Philipp.

„Je to samozřejmě věc, o které se budeme na tom poslaneckém klubu bavit. Předsedu nevolí předsednictvo (strany), ale poslanci. Bavil jsem se o této roli s Marianem Jurečkou a myslím si, že to je náš hodně silný hlas ve Sněmovně. Já bych byl rád, kdyby tuto roli přijal, a kdyby ho poslanci do té role zvolili,“ uvedl Grolich.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}