Aktualizace: 31.05.2024 08:39
Praha – Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) bude na dnešním setkání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Praze žádat o společnou strategii NATO k zadržení ruské agrese. Řekl to novinářům před začátkem jednání. Způsoby pomoci Ukrajině budou podle něj hlavním tématem schůzky.
Lipavský znovu poděkoval státům, které se rozhodly připojit k české muniční iniciativě, první dodávka se podle něj na Ukrajinu dostane do několika týdnů. Tématem dnešního jednání by mohla být také německá iniciativa na posílení ukrajinské protivzdušné obrany, Lipavský bude v tomto ohledu žádat o vytvoření strategie a nejen ad hoc řešení.
Ministři budou diskutovat i o možných výstupech červencového summitu NATO ve Washingtonu, projednávat by podle Lipavského měli zejména financování.
Stoltenberg: NATO by mělo hrát větší roli v koordinaci dodávek systémů Ukrajině
Severoatlantická aliance by měla hrát větší roli v koordinaci dodávek bezpečnostních systémů a výcviku na Ukrajině. Před dnešním neformálním zasedáním ministrů zahraničí zemí NATO v Praze to řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Šéfové diplomacií se podle něj kromě podpory Ukrajiny napadené Ruskem budou zabývat obranou i partnerstvím zejména se zeměmi Indo-Pacifiku.
Ukrajina má právo na sebeobranu, a tedy i útočit na legitimní cíle na ruském území, zopakoval Stoltenberg. Je to naléhavější s otevřením nové fronty, kdy Rusko útočí ze severu na Charkovskou oblast a frontová linie se prakticky shoduje s hranicí mezi zeměmi. „Útočí na Ukrajinu střelami a dělostřeleckou palbou zevnitř Ruska a Ukrajina musí být schopna reagovat a bránit se, to je část práva na sebeobranu,“ řekl šéf NATO.
Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek podle informací agentury AP a webu Politico částečně zrušil zákaz využití amerických zbraní na ruském území, aby Ukrajina mohla hájit Charkov. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ve čtvrtek řekl, že Česko obecně nemá problém s tím, aby se Ukrajina bránila proti agresorovi i útoky na ruské teritorium v případě, že je to nutné.
„Několik spojenců už nemá žádná omezení z hlediska zbraní, které jsou dodávány na Ukrajinu. Jedná se o otázku mezinárodního práva,“ poznamenal Stoltenberg. Všichni podle něj předpokládají, že tak Ukrajina bude činit zodpovědně.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v souvislosti s tím, že některé západní země umožňují Ukrajině použít dodané zbraně proti cílům uvnitř Ruska, obvinil tyto země ze zvyšování napětí. „Rusko samo eskalovalo konflikt tím, že provedlo invazi do cizí země a minulý týden otevřelo novou frontu,“ podotkl Stoltenberg. Ukrajina podle něj musí být schopna útočit na systémy, které odpalují střely zevnitř Ruska na její území.
Očekává, že na červencovém summitu NATO ve Washingtonu aliance přijme nová rozhodnutí týkající se pomoci Ukrajině. „Myslím, že půjde o větší roli NATO z hlediska koordinace poskytování munice, zbraní a výcviku,“ uvedl. Připomněl, že navrhl také vznik takzvaného ukrajinského fondu ve výši 100 miliard eur (2,47 bilionu korun) na pět let. „Zajistil by dlouhodobou předvídatelnost, abychom se vyhnuli tomu, co se stalo v posledních měsících – prodlevám,“ dodal.