Aktual.: 22.11.2025 13:32
Hroznatín (Třebíčsko) – Ludvíka Svobodu jako normalizačního prezidenta soudí především ti, kteří o něm nic nevědí, řekl dnes ve Svobodově rodném Hroznatíně na Třebíčsku historik Jiří Fidler. V obci se konala vzpomínková akce ke 130. výročí narození armádního generála a pozdějšího prezidenta Svobody. Spojená byla i se křtem nové Fidlerovy knihy Svobodovci.
Kniha je věnována jednotkám československé zahraniční armády bojujícím ve druhé světové válce na východní frontě. „Je to popis všech jednotek, které postupně v letech 1942 až 1945 šly z Buzuluku do Prahy, abych použil Svobodova slova,“ řekl Fidler. Označení Svobodovci podle něj členové jednotek přijali v 50. letech minulého století navzdory nesouhlasu tehdejšího vedení státu. „Bylo to chápáno tak trošku jako kult osobnosti. V té době to velmi letělo,“ řekl Fidler. Svoboda se podle něj o členy skupiny staral a snažil se pomáhat i těm, kteří se později dostali do komunistického vězení, včetně armádního generála Karla Klapálka.
Slavnost pořádala obec a Společnost Ludvíka Svobody, která přes 20 let usiluje o větší uznání pro Svobodu i pro vojáky, kteří s ním bojovali na východní frontě. V jejím čele stojí Svobodův pravnuk Miroslav Klusák.
Společnost dnes mimořádně zpřístupnila i Svobodův rodný dům. Prohlédnout si ho přišel také Michal Stupavský, který pochází z Třebíče. S hrdostí ukazoval na fotografii, na které je jako dvanáctiletý hoch zachycený s Ludvíkem Svobodou při jeho návštěvě Třebíče v červnu 1968. „Náhoda tomu chtěla, že (automobil) Čajka zastavila právě tam, kde jsem stál já se svou matkou, a druhá náhoda byla, že to zrovna někdo fotil. Sám jsem tu fotku viděl poprvé, když mi bylo asi 30 let,“ řekl Stupavský.
V rodném domě bylo do 90. let Svobodovu muzeum. Od roku 2013 Svobodu v obci připomíná pamětní kámen, jehož prostranství letos nechala obec upravit a nově osázet. „Je to v obci poměrně dominanta. Zastavují se u něj turisté. Letos tam měla i základní škola 30. září pěknou vzpomínkovou akci,“ řekla ČTK starostka obce Jana Uchytilová.
Svoboda se narodil 25. listopadu 1895. Po vypuknutí první světové války narukoval do rakouské armády, později zběhl k československým legiím. Ve druhé světové válce vedl československý armádní sbor, který se zformoval v tehdejším Sovětském svazu. Po válce působil do roku 1950 jako ministr národní obrany. Pak kvůli stranickým čistkám strávil dva roky jako účetní v JZD Hroznatín. Prezidentem byl od roku 1968 do roku 1975. Zemřel 20. září 1979.
Historik Jiří Fidler (1961) je autorem řady knih včetně titulů Generálové legionáři a Stalinovi maršálové a také knihy Symbol Ludvík Svoboda. Podílel se i na loni vydané knize Koněv: Sovětský maršál a jeho pražský pomník, kterou napsal společně s Petrem Blažkem.