Aktual.: 1.08.2025 11:51
Brusel – Spotřebitelské ceny v eurozóně se v červenci meziročně zvýšily o dvě procenta, tempo růstu tak zůstalo stejné jako v červnu. Vyplývá to z rychlého odhadu, který zveřejnil unijní statistický úřad Eurostat.
Zdražovaly potraviny a služby, naopak ceny energií pokračovaly v poklesu. Současná míra inflace odpovídá dvouprocentnímu cíli Evropské centrální banky (ECB) a je jen o něco vyšší něž očekávali analytici v anketě agentury Reuters.
Nejvyšší meziroční míru inflace vykazuje souhrnná kategorie potraviny, alkohol a tabák, a to 3,3 procenta. Jejich zdražování se zrychlilo z červnových 3,1 procenta. Služby meziročně zdražily o 3,1 procenta, zatímco v červnu to bylo 3,3 procenta. Energie naopak zlevnily meziročně o 2,5 procenta, zatímco v červnu byl pokles o 2,6 procenta.
ECB na svém červnovém zasedání snížila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Depozitní sazba tím klesla na rovná dvě procenta. Centrální bankéři se uvolňováním měnové politiky snaží podpořit ekonomiku eurozóny, jejíž vyhlídky zastiňovala mimo jiné nejistota kolem celní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa.
„Nejnovější vývoj na poli obchodu a zamezení plnohodnotného obchodního konfliktu zmírnily tlak na ECB, aby pokračovala ve snižování sazeb na podporu růstu eurozóny,“ uvedl analytik společnosti ING Carsten Brzeski. „Přidejte k tomu nejnovější oslabení eura a skromný, ale pozitivní růst HDP ve druhém čtvrtletí, a laťka pro další snížení úrokových sazeb v tomto roce se jasně zvýšila,“ dodal Brzeski.
Finanční trhy vidí méně než 50procentní šanci na další snížení úrokových sazeb v tomto roce, což naznačuje, že laťka pro uvolnění měnové politiky se zvýšila od doby, kdy Evropská unie uzavřela předběžnou obchodní dohodu se Spojenými státy.
Zatímco dohodnutá 15procentní cla budou mít negativní dopad na růst a sníží cenové tlaky, velká část tohoto dopadu již byla zohledněna v cenách aktiv a konec nejistoty některé negativní dopady vykompenzuje, napsala agentura Reuters.
Dodatečné rozpočtové výdaje Německa, největší ekonomiky sedmadvacítky, pravděpodobně také kompenzují část negativního dopadu obchodu, což naznačuje, že opatrné oživení eurozóny bude pokračovat i v příštím roce, a to především díky domácí spotřebě.
