Aktual.: 10.04.2025 13:00
Berlín – Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se v letošním roce zvýší jen o 0,1 procenta. Ve společném výhledu to dnes uvedlo pět předních německých hospodářských institutů. Loni na podzim předpovídaly ještě růst o 0,8 procenta. Odhad na příští rok zatím ekonomové ponechali beze změn a dál očekávají, že se HDP zvýší o 1,3 procenta. Negativní vliv na vývoj německého hospodářství má podle nich napjatá mezinárodní situace, americká cla, ale i dlouhodobé strukturální problémy.
„Geopolitické napětí a protekcionistická obchodní politika Spojených států zostřují už tak napjatou hospodářskou situaci v Německu,“ uvedl Torsten Schmidt z RWI – Leibnizova institutu pro hospodářský výzkum. „Navíc se musejí německé podniky potýkat se zesílenou mezinárodní konkurencí, především z Číny,“ dodal. Podle něj jsou překážkou dalšího růstu také strukturální problémy německého hospodářství, jako je nedostatek kvalifikovaných pracovních sil nebo přebujelá byrokracie.
Strany příští německé vlády – konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) – v březnu v obou komorách německého parlamentu prosadily rozsáhlý dluhový balík, který má zajistit stovky miliard eur na obranu, boj proti klimatickým změnám a investice do infrastruktury. Podle institutů zatím není jasné, jak budou tyto peníze využity, očekávají ale, že letos se do ekonomiky nedostanou.
Ekonomové předních institutů také předpokládají, že kvůli dodatečným prostředkům z dluhů nepodnikne nová vláda některé konsolidační kroky, které by bez zadlužení byly nutné. Příští rok by podle institutů stát mohl vydat z balíku navíc zhruba 24 miliard eur (602 miliard Kč), což by přineslo růst HDP zhruba o 0,5 procentního bodu.
Cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem na dovoz hliníku, oceli a také automobilů by mohla podle institutů letos a příští rok snížit růst HDP o 0,1 procentního bodu. Takzvaná reciproční cla, která Trump zavedl a po necelých 24 hodinách jejich platnost pozastavil, by mohla negativní dopad na německé hospodářství zdvojnásobit.
Instituty také upozorňují, že se výrazně zhoršila situace na německém pracovním trhu. „Od poloviny roku 2022 se počet nezaměstnaných zvýšil o 20 procent. To představuje více než 400.000 lidí,“ uvedly. Ekonomové navíc předpokládají, že v následujících měsících nezaměstnanost dál poroste. „Teprve až se hospodářská situace v průběhu roku 2026 zlepší, můžeme očekávat snižování nezaměstnanosti,“ dodali.
Na plány pravděpodobné příští vlády, jejíž členové představili ve středu koaliční smlouvu, hledí zástupci předních ekonomických institutů skepticky. Navrhovaná opatření podle nich nedokáží vyřešit problémy německého hospodářství. „Prosté postupné plnění bodů koaliční smlouvy nebude stačit,“ řekl Stefan Kooths z kielského Institutu pro světové hospodářství. CDU/CSU a SPD se podle něj dohodly na potírání příznaků, nikoli příčin problémů. Podle Schmidta z RWI koaliční smlouva obsahuje dobré nápady, jsou ale příliš vágně formulované. „Proto musíme vyčkat, co z toho bude v příštích letech skutečně realizováno a jaké to bude mít efekty na hospodářský růst,“ uvedl.
Německá ekonomika je největší v Evropě, v loňském roce ale Německo zaznamenalo podruhé v řadě hospodářský pokles. Země je největším obchodním partnerem České republiky a je na ní závislá řada českých podniků.
Německo ministerstvo hospodářství pracuje s odhady institutů Ifo, DIW, IWH, IfW a RWI, které pak zapracovává do svých vlastních předpovědí. Podle jeho poslední prognózy z ledna ekonomika letos vykáže růst jen o 0,3 procenta.
