Aktual.: 28.01.2026 16:24
Praha – V demokratické společnosti je odpírání přístupu médiím k veřejným informacím ze strany volených politiků naprosto neakceptovatelné. V rozhovoru s ČTK to dnes řekla vedoucí Katedry žurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Alice Němcová Tejkalová. Reagovala na skutečnost, že ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka v úterý nepustil na svou tiskovou konferenci novinářku Deníku N Zdislavu Pokornou, která píše kriticky o straně a jejích členech, ani jiného člena redakce.
„Média plní svou roli tím, že se ptají na problematické věci a píší o nich, čímž zajišťují odpovědnost politiků vůči veřejnosti,“ řekla Němcová Tejkalová. Dodala, že pokud politici omezují přístup nebo média přestávají řešit problematické okolnosti, společnost se odklání od klasické liberální demokracie k autoritářskému zřízení.
„Můžeme si sice říct, že to do demokratické společnosti nepatří, ale bez další reakce to může pokračovat dál. A skutečně může, záleží však na tom, jak se k tomu postaví ostatní média,“ míní Němcová Tejkalová.
Připomněla příklady ze zahraničí, kdy se o něco podobného politici pokusili, a podotkla, že když nenarazili na odpor, včetně odporu novinářské obce, v takovém jednání bez problémů pokračovali. Podotkla, že slovenský premiér Robert Fico (Směr-SD) po nástupu k moci v roce 2023 omezil přístup vybraným takzvaným nepřátelským médiím, mezi nimiž je slovenský Denník N, na tiskové konference.
Dalším příkladem je podle ní Salvador, jehož prezident Nayib Bukele poskytuje rozhovory výhradně influencerům a tradiční média, zejména kritická, ignoruje. Podobné paralely lze podle ní najít i u amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Tejkalová Němcová ocenila solidaritu české novinářské obce, kdy deset šéfredaktorů soukromých i veřejnoprávních médií v otevřeném dopise vyzvalo ministerstvo zahraničních věcí, aby na své tiskové konference vpouštělo všechna média. Dalšími kroky podle ní může být spolupráce s nevypuštěnými médii. „Absenci konkrétního novináře na tiskové konferenci do určité míry obejít sdílením informací,“ dodala.
„Vždy, když si volený zástupce sám určuje, kdo je podle něj dobrý a kdo špatný novinář, je to zásadní problém. Není úlohou politiků posuzovat, kdo o nich smí či nesmí psát. Pokud se cítí poškozeni, mají k dispozici standardní právní prostředky, kdy mohou podat žalobu na ochranu osobnosti, požadovat opravu nebo se jinak bránit,“ dodala Němcová Tejkalová. Podle ní argument, že redakce nemá být vpuštěna na veřejnou tiskovou konferenci proto, že na ní daný politik či jeho strana podala trestní oznámení nebo žalobu v souvislosti s publikovaným textem, neobstojí.
Macinka podle Deníku N vyloučení z konference zdůvodnil tím, že na redaktorku Pokornou a Michaela Švece podali Motoristé trestní oznámení v souvislosti s textem o čestném prezidentovi Motoristů Filipu Turkovi.
„Podání žaloby na ochranu osobnosti je plným právem kohokoliv, kdo se cítí poškozen, ale nemůže sloužit jako legitimní důvod k tomu, aby novináři byli vyloučeni z tiskových konferencí,“ zdůraznila Němcová Tejkalová. Takové soudní řízení může trvat roky a představa, že celou dobu politik s novinářem nekomunikoval, je podle ní zcela absurdní. Redakci navíc nelze trestat za publikaci textu, o němž soud dosud nerozhodl.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
