Rozpočtový deficit se v květnu prohloubil na 170,2 mld. Kč, byl podobný loňsku

Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o 5,7 procenta na 818,4 miliardy korun. K růstu přispěly vyšší daňové inkaso i vyšší příjmy z Evropské unie. Výdaje se meziročně zvýšily o 4,7 procenta na 988,6 miliardy korun.

„Schodek za prvních pět měsíců roku odráží tradiční květnový výkyv, kdy v rozpočtu chybí kvartální daňové příjmy, a naopak se koncentrují velké výdaje, jako jsou zálohy pro regionální školství,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová. Zdůraznila přitom, že se v rozpočtovém saldu projevuje investiční aktivita státu. „Kapitálové výdaje jsme meziročně navýšili o více než 15 miliard korun, přičemž tyto prostředky směřovaly zejména do dopravní infrastruktury přes SFDI a do modernizace armády,“ doplnila ministryně.

Analytička Raiffeisenbank Tereza Krček upozornila, že není jisté, zda se podaří dodržet naplánovaný celoroční schodek 310 miliard korun. „Stav státního rozpočtu nezlepší ani snížení spotřební daně na naftu, které od dubna ukrojí každý měsíc z příjmů do státního rozpočtu jednu miliardu korun. Na výdajové straně za odpuštění (plateb občanů za) podporované zdroje energií stát vydá v letošním roce 17 miliard korun. Navýšení platů ve státní sféře vyjde minimálně na 15 miliard korun,“ uvedla analytička.

Riziko pro dodržení plánovaného schodku vidí i hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko. „Hlavním rizikem plnění je z našeho pohledu kondice tuzemské ekonomiky, zejména pokud by mělo v důsledku blízkovýchodního konfliktu dojít k dalšímu přepisování očekávaného růstu pod dvě procenta,“ uvedl.

Z daňových příjmů nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu právnických osob. Meziročně se zvýšilo o 13,1 procenta na 54,9 miliardy korun. Daň z příjmu fyzických osob do rozpočtu přinesla 72,8 miliardy korun, meziročně o 8,5 procenta víc. Za nárůstem jejího inkasa podle ministerstva stojí zejména růst platů a mezd.

Zvýšení platů a mezd se projevilo také ve vyšším výběru povinného pojistného, na kterém stát získal 351,3 miliardy korun, meziročně o 6,5 procenta víc. K vyššímu inkasu přispěl i růst minimálního vyměřovacího základu živnostníků ze 35 na 40 procent průměrné mzdy. Sněmovna ale schválila vrácení základu na loňskou úroveň, přeplatky z prvních měsíců roku stát následně živnostníkům vrátí.

Na dani z přidané hodnoty (DPH) stát získal 169,8 miliardy korun, o 4,4 procenta víc než loni. Spotřební daně přinesly do rozpočtu 67 miliard korun, meziročně o 3,2 procenta víc. Nejrychleji rostl výběr spotřební daně z minerálních olejů, který se zvýšil o 7,1 procenta na 33,6 miliardy korun. Prominutí části spotřební daně na naftu, ke kterému vláda přistoupila v reakci na konflikt na Blízkém východě, se podle ministerstva financí v rozpočtovém plnění projeví až v dalších měsících.

Hlavní výdajovou položkou tradičně byly sociální dávky, na kterých stát vyplatil 401 miliard korun, meziročně o 3,8 procenta víc. Z toho 309 miliard korun tvořily výplaty důchodů, jejich objem proti loňsku vzrostl o 3,3 procenta. Z dalších dávek nejrychleji rostla podpora v nezaměstnanosti, na kterou stát vynaložil 8,7 miliardy korun, o 39,6 procenta víc než před rokem. Nárůst podle ministerstva souvisí se změnou pravidel pro výši podpory v prvních měsících nezaměstnanosti.

Kapitálové výdaje meziročně vzrostly o 24,8 procenta na 76,7 miliardy korun. Z toho 29 miliard korun byly transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (SFDI), které se proti loňsku zvýšily o 7,5 procenta.

Schválený rozpočet na letošní rok počítá s příjmy 2,118 bilionu a výdaji 2,428 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 310 miliard korun. Loni stát hospodařil se schodkem 290,7 miliardy, byl čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka.

Hospodaření státního rozpočtu (v milionech korun):

Zdroj: Ministerstvo financí

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}