Aktual.: 13.01.2026 21:00
Praha – Zavedení dvacetiprocentní daně na slazené nápoje by podle studie think tanku Ministr zdraví vedla k poklesu jejich spotřeby a snížení nadváhy a obezity Čechů. Za deset let by tak mohl systém veřejného zdravotního pojištění podle studie ušetřit na zdravotní péči více než miliardu korun, uvedli dnes zástupci think tanku v tiskové zprávě. Nadváhu má v Česku více než polovina populace, pětina má vysoký krevní tlak nebo je obézní a přes milion lidí má cukrovku. Přínosy daně na slazené nápoje však zpochybnila Potravinářská komora ČR, považuje ji za slepou uličku, uvedla.
Zavedení daně na nealkoholické nápoje slazené cukrem by podle modelového odhadu vedlo ke snížení výskytu nadváhy a obezity v populaci o 1,33 procenta a k poklesu BMI, což je ukazatel nadváhy či obezity vypočítaný podle věku, váhy a výšky, u téměř 57.000 osob. Díky tomu by se snížilo riziko závažných chronických onemocnění, předešlo by se zhruba 612 úmrtím, lidem by přibylo více než 34.000 let života v plném zdraví.
Například cukrovka druhého typu by se podle studie nemusela vyvinout u více než 10.000 lidí, ischemická choroba srdeční, při níž srdce nezvládá dostatečně okysličovat krev, u více než 3200 osob. Zároveň by více než 1000 lidí nedostalo mozkovou mrtvici a u více než 6000 by se nerozvinula artróza v kolenou, uvedli autoři studie.
„Obsah cukru potravináři ve svých výrobcích sami postupně snižují, protože na to slyší spotřebitelé,“ uvedla Potravinářská komora ČR ve stanovisku, které ČTK dnes večer poskytl její mluvčí Marek Zemánek. Stát by se měl podle komory namísto zavádění daní zaměřit na systematickou výchovu dětí od školek, podporu přirozeného pohybu ve školách a budování volně přístupných sportovišť. „Obáváme se, že tato cesta je slepá ulička,“ uvedli potravináři k dani na slazené nápoje. Třeba Dánsko „daň z tuku a cukru“ zrušilo, protože nefungovala a lidé začali jezdit za nákupy levnějších limonád do sousedního Německa a Švédska, uvedla komora.
Celková úspora by mohla být podle think tanku i větší než uvedená 1,1 miliarda korun. „Je potřeba zdůraznit, že studie pracuje jen s omezeným výčtem onemocnění, u nichž je vztah k tělesné hmotnosti dobře doložen. Nezahrnuje řadu dalších zdravotních problémů, na které má změna hmotnosti prokazatelný vliv,“ upozornil člen think tanku, hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal. Jde podle něj například o vysoký krevní tlak, spánkovou apnoi nebo chronické bolesti zad.
Vhodnost opatření, jako by bylo zavedení zmíněné daně, podle Smejkala ukazují například zkušenosti z Velké Británie, kde vedlo ke snížení spotřeby cukru díky změnám ve složení slazených nápojů či omezení jejich nákupu. „Po zavedení daně mezi lety 2015 až 2020 se snížil obsah cukru ve zdaněných nealkoholických nápojích v průměru o 46 procent,“ popsal Smejkal. Podobně postupovaly i Irsko, Jihoafrická republika nebo Portugalsko, kde odstupňovaná daň motivovala výrobce k úpravě složení.
Autoři studie zdůraznili, že se jedná o modelový odhad vycházející z předpokladů o chování spotřebitelů a jejich citlivosti na změny cen. Výsledky proto nelze chápat jako přesnou predikci, ale jako realistický scénář možných dopadů, sdělili.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
