Aktual.: 29.04.2025 17:10
Praha – Na výrobu jednoho litru piva je potřeba stejně vody jako na produkci 100 gramů brambor, 50 mililitrů mléka nebo deseti gramů mouky, chleba nebo kuřecího masa. Vyplývá to ze studie Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, kterou si nechal vypracovat pivovar Radegast. Jejich zástupci dnes představili výsledky výzkumu na tiskové konferenci.
Vědci sledovali takzvanou vodní stopu. Je to ukazatel, který vyjadřuje, kolik sladké vody se spotřebuje, přímo i nepřímo, při výrobě určitého produktu nebo při vykonání určité činnosti. Je to podobný koncept jako uhlíková stopa, ale zaměřuje se na vodu.
Radegast si nechal změřit svou vodní stopu napříč celou produkcí. Spotřeba vody od semínka ječmene a chmele, přes výrobu až po načepovanou sklenici činí 3,64 litru vody odebrané z vodních zdrojů na litr vyrobeného piva. Přímo v pivovaru nyní spotřebuje 2,29 litru vody na uvaření jednoho litru piva. Podle Josefa Jalůvky, marketingového manažera značky Radegast, je světový průměr 4,5 litru a v Česku 3,4 litru.
Pro potřeby studie vědci vyhodnocovali veškeré potřebné vstupy, včetně například použití hnojiv či závlahy na chmelnicích, veškeré procesy spojené s pěstováním ječmene nebo distribucí či chlazením a oplachováním sklenic v restauracích.
Vodní stopa se rozděluje na modrou, zelenou a šedou. „Modrá stopa, která je nejdůležitější, označuje vodu spotřebovanou v dané časové periodě a pocházející z vodních zdrojů, jako jsou řeky, vodní nádrže nebo podzemní vody. Zelená vodní stopa představuje dešťovou vodu a vodu v půdě, která je využita při růstu plodin. Šedá vodní stopa pak vyjadřuje teoretické množství vody potřebné k naředění znečištění na bezpečnou úroveň, což je hypotetická hodnota,“ řekl náměstek ředitele ústavu Libor Ansorge.
Nejdůležitější je u výroby piva podle Ansorgeho modrá vodní stopa. Ta zahrnuje vodu využitou při zavlažování chmele, stejně jako vodu spotřebovanou při pěstování ječmene, a to včetně aplikace hnojiv a pesticidů. Dále zahrnuje vodu použitou v procesu výroby sladu, při vaření piva, filtraci a dalších výrobních krocích. Dále sem patří vymývání obalů a stáčecích cest při stáčení piva, stejně jako čištění a údržba výčepních zařízení v hospodách, které rovněž přispívají k této vodní stopě.
Z výsledků studie také vyplynulo, že největší podíl na modré vodní stopě má varna s použitím 1,3 litru vody na litr piva, na druhé místě byla sladovna s 0,52 litru vody na litr vyrobeného piva a na třetím místě stáčírna s 0,47 litru vody.
Manažer udržitelnosti v Plzeňském Prazdroji Jakub Zaoral uvedl, že klimatická změna silně ovlivňuje produkci chmele a ječmene. „Chmel a ječmen jsou pod obrovským tlakem, stejně jako zemědělci, kteří čelí výrazným výkyvům v kvalitě a výnosech. Máme proto rozpracované vědecké projekty zaměřené na chmel, ječmen a další plodiny, které pomohou adaptovat zemědělství na nové podmínky,“ řekl Zaoral. Implementace principů regenerativního zemědělství podle něj přináší zlepšení zadržování vody v půdě, což je klíčové pro zajištění stabilní produkce.