Aktual.: 13.06.2025 16:36
Kolín nad Rýnem/Moskva – Rusko loni navzdory západním balíčkům sankcí za válku na Ukrajině zvýšilo vývoz o téměř 20 procent. Podle agentury DPA to vyplývá ze studie německého týdeníku Der Spiegel, který se odvolává na analýzu kolínského Institutu pro hospodářský výzkum (IW). List uvádí, že válečnou pokladnu ruského prezidenta Vladimira Putina loni naplnily příjmy z vývozu ve výši v přepočtu přibližně 330 miliard amerických dolarů (7,1 bilionu Kč).
Rusko po zavedení západních sankcí výrazně rozšířilo obchod se zeměmi globálního Jihu. Například Indie a Čína jsou významnými odběrateli ruské ropy a plynu. Do ruského státního rozpočtu od nich proudí miliardy.
Obchod Ruska se západními zeměmi, jako jsou Německo, Itálie a Spojené státy, se propadl až o 92 procent. Podle studie však výrazně více ruského zboží nakoupil členský stát EU Maďarsko a také Brazílie, Turecko a Izrael. Moskva se opakovaně chlubí, že si na sankce zvykla a získala nové trhy.
Kremelský vůdce přiznal ekonomické problémy způsobené sankcemi. Zároveň však posiluje válečnou ekonomiku a několikrát zdůraznil, že Rusko musí plnit své závazky, které se týkají vývozu vojenského vybavení navzdory válce proti Ukrajině.
Aby se podařilo příjmy Moskvy srazit a ztížit jí tak válečné úsilí, doporučuje IW snížit cenový strop, který EU stanovila pro nákupy ruské ropy. V současné době činí cenový strop 60 dolarů (asi 1290 Kč) za barel. EU aktuálně projednává už 18. sankční balíček proti Rusku a diskutuje o snížení stropu na 45 dolarů za barel. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prosazuje cenový strop ve výši 30 dolarů za barel.
IW také doporučuje tvrději zakročit proti ruské stínové flotile. To jsou dosluhující tankery bez odpovídajícího pojištění a dokumentů, které Rusko využívá k přepravě své ropy po moři například do Indie, a obchází tak sankce.
