Aktual.: 14.09.2026 15:26
Rovaniemi (Finsko)/Kyjev/Moskva/Brusel/Londýn/Berlín – Cílem nedělního ruského vzdušného útoku na osobní vlak u ukrajinsko-polských hranic bylo zastrašit západní země a odradit je od podpory Ukrajiny. Uvedla to dnes podle agentur šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová a vyzvala, aby Západ ukázal, že se zastrašit nenechá. Podobně se vyjádřili také šéf francouzské diplomacie, německý ministr obrany či úřad britského premiéra. Mluvčí Kremlu prohlásil, že ruská armáda operuje na celém ukrajinském území a bude v tom pokračovat. Podle šéfa NATO Marka Rutteho nicméně útok ukazuje, nakolik je ruský prezident Vladimir Putin při svém válečném tažení na Ukrajině zoufalý.
Ukrajina se brání ruské vojenské invazi pátým rokem a součástí bojů jsou i vzdušné útoky obou stran. V neděli ruský dron podle ukrajinských úřadů zasáhl lokomotivu osobního vlaku směřujícího do Varšavy, na soupravu zaútočil pouhé dva kilometry od polských hranic. Díky včasné výstraze nebyl při náletu nikdo zabit či zraněn. Krátce před útokem stejnou lokalitou projel jiný vlak, jenž podle ukrajinských železnic vezl evropské činitele a prominentní postavy veřejného života, které se v Kyjevě účastnily bezpečnostní konference.
Podle Kallasové a francouzského ministra zahraničí Jeana-Noëla Barrota chtělo Rusko tímto útokem zastrašit podporovatele Kyjeva. „Jasným záměrem je odradit západní země od podpory Ukrajiny a od cest na Ukrajinu,“ uvedla Kallasová. Spojenci napadené země by podle ní měli ukázat pravý opak – že Ukrajinu podporují a nebojí se. Podle Barrota chtěl ruský úder kromě zastrašení také rozdělit Evropany. Oba politici se tak vyjádřili na okraj arktického summitu, který pořádá Finsko.
„Pokud tomu dobře rozumím, řeč je o ukrajinském území. Naše armáda plní své úkoly na celém území Ukrajiny a bude v tom pokračovat,“ odpověděl dnes podle ruské státní agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na dotaz novinářů ohledně uvedeného útoku. Moskva dříve tvrdila, že zasáhla „železniční infrastrukturu využívanou k přepravě vojenského nákladu“ z evropských zemí.
Podle generálního tajemníka NATO Rutteho však útok na osobní vlak v bezprostřední blízkosti polských hranic spíše ukazuje míru zoufalství vládce Kremlu. „(Putin) si myslí, že nám dokáže zabránit v podpoře Ukrajiny, že dokáže podkopat naši jednotu. Mýlí se,“ řekl Rutte podle agentur novinářům v Bruselu. „Rusko pokračuje ve své strašlivé válce proti Ukrajině a chová se při tom čím dál bezohledněji,“ dodal.
Úder „bezvýhradně odsoudil“ ústy svého mluvčího také britský premiér Andy Burnham, který jej rovněž označil za „marný pokus“ Moskvy podkopat spojeneckou podporu Kyjevu. „Tohle nás neodradí,“ uvedl podle agentury AFP premiérův mluvčí. „Tyto útoky (…) jsou krutou připomínkou toho, že ta válka není daleko,“ dodal.
Německý ministr obrany Boris Pistorius soudí, že útok byl z Putinovy strany promyšlenou eskalací s cílem zasít v Evropě strach. „O to důležitější je, abychom si zachovali chladnou hlavu, nedali se vyprovokovat, ale zároveň nenechali nikoho na pochybách, že se dovedeme bránit a že neustoupíme, pokud se situace vyhrotí,“ řekl Pistorius podle agentury Reuters v německém Wolgastu. „To, co Vladimir Putin dělá, je nebezpečné. On to ví, a právě proto to dělá,“ dodal.
Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski už dříve podle agentury AFP hovořil o eskalaci konfliktu a prohlásil, že by spojenci měli reagovat zdvojnásobením podpory Kyjeva. Premiér Donald Tusk kvůli úderu u polské hranice svolal zvláštní poradu, jíž se kromě ministrů zúčastnili zástupci zpravodajských služeb. Vyjádřil také přesvědčení, že Rusko v následujících týdnech válku vyhrotí.
Rusko začalo v posledních týdnech útočit na ukrajinské hraniční přechody se západními spojenci země, což je součást intenzivnějších útoků obou stran, které se snaží narušit hospodářskou infrastrukturu nepřítele, napsala agentura Reuters.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}