Vdy kdy Zem protn drhu, kterou prolt Halleyova kometa kadch zhruba 75 let, nar na proud odpadlch zbytk, co je spousta drobnch zrnek hornin a prachu vyvrench kometou, kter dopadaj do na atmosfry a sho jako meteory.
Jarn meteorick roj se nazv η-Aquaridy (Eta-Aquaridy), je pojmenovan podle hvzdy η-Aqr, pobl kter le radiant roje. Radiant v tomto ppad znamen oblast na obloze, odkud meteory zdnliv vyltaj a je v souhvzd Vodne, blzko vedle zmnn jedn z jeho nejjasnjch hvzd.
Meteorick roj Eta-Aquaridy
Zem takovm proudem stic prolt nkolik dn a z toho se odvozuje i aktivita roje, kter se letos pohybuje mezi 19. dubnem a 28. kvtnem. Nejvt aktivita se oekv v noci z nedle 5. na pondl 6. kvtna, konkrtn astronomov pedpokldaj, e vrchol roje pipadne na tet hodinu. To bude k vidn nejvce svtelnch kaz.
Meteory proltaj atmosfrou rychlost pes 60 km za sekundu a pat tak k tm rychlejm, proto vytvej dlouh a rychl svteln stopy.
D se oekvat destky meteor za hodinu. Tak jako kad rok se vak me ada z nich schovat, protoe radiant je v tomto obdob jen nzko nad obzorem. Zjemci o pozorovn meteor by mli vyhledat msto s co nejtmav oblohou, pokud mono daleko od mstskho osvtlen. Msc se bude blit novolun, kter nastane 8. kvtna, take by neml pozorovn pli ruit.
Pokud se pozorovatel zam na radiant, budou mt pocit, e meteory vyletuj z jedinho bodu na obloze. Pokud se naopak podvaj dle od takzvanho radiantu, uvid meteory dlouh.
Matesk tleso Eta-Aquarid, tedy Halleyova kometa, se u Slunce naposledy ocitlo v noru 1986. Znovu se tak stane v roce 2061. Je tak prvn matematicky pedpovdnou kometou v historii. Tuto pedpov udlal Edmond Halley v roce 1705, a proto je po nm kometa pojmenovna.
