Analytici: Za růstem nezaměstnanosti jsou nízké nábory, ale i slabý průmysl

Komerční prezentace Aktual.: 8.08.2025 11:39

Praha – Za červencovým zvýšením nezaměstnanosti stojí zejména letní omezení náborů a příchod absolventů škol na trh práce. V meziročním srovnání je ale zvýšení nezaměstnanosti dáno zejména slabým výkonem průmyslu, uvedli analytici, které oslovila ČTK. Nezaměstnanost v Česku v červenci stoupla na 4,4 procenta z červnových 4,2 procenta. Bez práce bylo ke konci uplynulého měsíce 329.501 lidí, o 14.036 méně než v červnu. Současně ale o zhruba 3000 ubylo volných pracovních míst, pracovní úřady jich evidovaly v první polovině prázdnin 95.553. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Podle něj za nárůstem nezaměstnanosti bylo to, že firmy o prázdninách méně nabírají a na pracovní trh se postupně dostávají absolventi škol.

Meziročně se podíl nezaměstnaných zvýšil o 0,6 procentního bodu. Volných pracovních míst pracovní úřady před rokem evidovaly přes 262.000. Výrazný meziroční pokles je ale daný změnou systému, kdy úřad neobsazené pozice po půl roce vyřadí z databáze.

„Červencový mírný nárůst nezaměstnanosti není velkým překvapením. Každoročně souvisí s letním útlumem náborů a nižší aktivitou uchazečů,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ředitel Úřadu práce ČR Daniel Krištof uvedl, že nezaměstnanost se mezi červnem a červencem zvýšila o dvě desetiny bodu stejně jako loni a podle něj je to obvyklý nárůst spojený s tím, že přes prázdniny klesají náborové aktivity zaměstnavatelů a počty nových uchazečů o zaměstnání ovlivňuje ukončování pracovních poměrů na dobu určitou po prvním pololetí. Na trh práce zároveň vstupují absolventi škol.

Na jedno volné pracovní místo připadlo v ČR v červenci v průměru přibližně 3,4 uchazeče, z toho nejvíce v okresech Karviná, kde se o jedno místo ucházelo přes 24 lidí.

Mezi regiony v červenci zůstala nejvyšší nezaměstnanost v Ústeckém kraji, kde dosáhla 6,7 procenta, a v Moravskoslezském kraji s 6,2 procenta. Naopak nejnižší byla v Praze, činila 3,4 procenta. V porovnání s červnem se ale ve všech krajích zvýšila, přičemž nejvíce, o 0,3 bodu, na Vysočině. Nejméně stoupla v Plzeňském a Jihočeském kraji, shodně o desetinu bodu.

Při porovnání okresů měly v první polovině prázdnin nejvyšší nezaměstnanost Mostecko, 9,6 procenta, a Karvinsko, 9,3 procenta. Naopak velmi nízkou nezaměstnanost pod třemi procenty úřady evidovaly už tradičně v okresech Praha-východ a Praha-západ a také v Rychnově nad Kněžnou, v Pelhřimově a v Benešově.

Nejvíce volných pracovních míst bylo podle úřadu nadále v Praze a středních Čechách, konkrétně v metropoli jich zaměstnavatelé nabízeli 23.439 a ve Středočeském kraji 14.831.

Zaměstnavatelé podle zjištění úřadu hledají v Česku zejména dělníky na stavby budov, kuchaře, řidiče nákladních aut a tahačů, obsluhu vysokozdvižných vozíků, skladníky, montážní dělníky nebo uklízeče.

Počet lidí v evidenci pracovních úřadů zahrnuje i nezaměstnané, kteří nemohou okamžitě nastoupit do práce. Jsou to například lidé na rekvalifikačních kurzech, nezaměstnané ženy na mateřské dovolené, vězni nebo nezaměstnaní v pracovní neschopnosti. Takzvaných dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku od 15 do 64 let, kteří by mohli ihned nastoupit do práce, tak bylo v Česku ke konci července zhruba 308.500.

„Firmy kvůli dovoleným výrazně snižují náborové aktivity a nástupy nových zaměstnanců odkládají na září. Lidé, kteří skončili v předchozím zaměstnání, přitom zůstávají evidovaní na úřadech práce, a to až do doby, než v novém místě reálně nastoupí, což bývá zpravidla na podzim. Dalším faktorem je příchod absolventů škol, kteří ještě nezačali aktivně pracovat, a v systému tak navyšují počty nezaměstnaných,“ popsal hlavní důvody meziměsíčního zvýšení nezaměstnanosti generální ředitel společnosti Randstad ČR Martin Jánský.

„Pro červenec je typický sezonní nárůst nezaměstnanosti z důvodu registrace absolventů na úřadech práce a útlumu náborové aktivity ze strany podniků během letních měsíců. Tento efekt by měl pominout v srpnu a zejména v září, kdy má míra nezaměstnanosti tendenci klesat společně s opětovným oživením náborové aktivity,“ uvedl analytik ČSOB Dominik Rusinko.

Odborníci ale upozorňují na to, že ve srovnání s loňským rokem je nezaměstnanost znatelně vyšší. „Červencová čísla z pracovního trhu potvrzují, že na pracovním trhu dochází k mírnému ochlazování, a to navzdory tomu, že tuzemská ekonomika roste. Důvodem je mimo jiné setrvalý pokles zaměstnanosti v průmyslu,“ uvedl hlavní ekonom Citfinu Miroslav Novák.

Expertka PwC na řízení lidských zdrojů Andrea Linhartová Palánová dává pokles zaměstnanosti v průmyslu do souvislosti s dlouhodobě nízkou poptávkou a s vysokou mírou nejistoty kolem amerických cel. „Právě tyto nejistoty vedle neflexibilního zákoníku práce a dalších faktorů nepřispívají k ochotě firem výrazněji nabírat nové zaměstnance,“ uvedla.

„Nezaměstnanost v Česku nicméně v celoevropském měřítku zůstává na nejnižších hodnotách a varovnou situaci z dob finanční krize zatím očekávat nelze,“ uzavřel analytik Deloitte Filip Pastucha.

Vývoj nezaměstnanosti v ČR:

*Kvůli výrazné změně systému evidence volných pracovních míst, kdy jsou neobsazené pozice po šesti měsících automaticky vyřazovány z databáze, nelze počty volných míst v roce 2025 srovnávat s dřívějším obdobím.

Zdroj: Úřad práce ČR