Aktual.: 29.07.2026 13:51
Brusel – V místnosti s mnoha monitory a několika obřími televizemi sedí přes den od osmi hodin ráno do osmi hodin večer nejméně tři lidé, v noci pak nejméně dva. Nepřetržitě sledují satelitní záběry, systémy včasného varování a další zdroje informací a jsou připraveni zareagovat na jakoukoli mimořádnou událost v EU i mimo ni. Koordinační centrum pro reakci na mimořádné události (ERCC) sídlí nedaleko Evropské komise (EK) v Bruselu a jeho činnost je nyní ostře sledovaná zejména kvůli rozsáhlým požárům ve Francii a ve Španělsku.
Jakmile určitá země aktivuje takzvaný mechanismus civilní ochrany, jsou to právě zaměstnanci tohoto centra, kteří propojují jednotlivé státy, hledají dostupnou pomoc a organizují její vyslání. Ve Francii nyní zasahují i vrtulníky z Česka a ze Slovenska.
Koordinační centrum je součástí Mechanismu civilní ochrany EU. Jde o platformu, jejímž cílem je posílit spolupráci v oblasti civilní ochrany. Členy mechanismu jsou státy EU a dalších deset zemí. „Zaměřujeme se na prevenci, připravenost i reakci na mimořádné události jak uvnitř EU, tak mimo ni. Prakticky tedy působíme po celém světě,“ uvedla v rozhovoru s bruselskými novináři Maria Zuberová, která ERCC řídí.
„Pokud kdekoli na světě dojde ke katastrofě a stát, který je primárně odpovědný za vlastní krizovou reakci, situaci nezvládá, může se obrátit na ERCC. Je to mnohem jednodušší než kontaktovat jednotlivě všech 27 států EU a dalších 10 účastnických zemí mechanismu. Stačí jediný kontakt s námi a my okamžitě oslovíme všech našich 37 národních kontaktních míst,“ popsala Zuberová. Státy si mohou žádat o personál i techniku. Všech 37 zemí okamžitě vidí, co je potřeba, a mohou ověřit, zda požadovanými kapacitami disponují. Pokud tedy určitá země nabídne například hasicí letadla, ostatní se mohou zaměřit na jinou pomoc.
Pomoc funguje na třech úrovních. První představují národní kapacity, tedy prostředky, které mají členské státy okamžitě k dispozici. Druhou je takzvaný evropský fond předem přislíbených kapacit. To znamená, že v případě katastrof, kdy rozhodují minuty, koordinační centrum ví, jaké prostředky jsou připraveny k okamžitému nasazení. „Postupem času jsme ale zjistili, že ani tento systém někdy nestačí. Proto vznikla třetí úroveň – rescEU, evropská strategická rezerva,“ vysvětlila šéfka koordinačního centra. EU v tomto případě investovala do vlastních kapacit, aby mohla pokrýt mezery tam, kde nabídky členských států nestačí.
Mechanismus civilní ochrany vznikl v roce 2001 a aktivován byl dosud při víc než 850 mimořádných událostech. Dříve se koordinace zaměřovala zejména na přírodní katastrofy, jako jsou povodně, zemětřesení či lesní požáry, od pandemie covidu-19 a ruské války na Ukrajině se ale činnost centra rozšířila. Zabývá se i podporou při konfliktech, nedostatkem zdravotnického materiálu či dalšími krizemi.
Když některý stát požádá o pomoc, může ji získat v řádu hodin. „Jakmile žádost dorazí, okamžitě ji rozešleme všem účastníkům mechanismu. Očekáváme, že členské státy začnou nabízet své kapacity. Pokud během dvou hodin není nabídnuté pomoci dostatek, začínáme aktivovat kapacity rescEU, “ uvedla Zuberová na dotaz ČTK. EU má nyní v předem přislíbených kapacitách k dispozici 33 takzvaných prostředků, což jsou jak hasičské týmy, tak letadla či vrtulníky, v rezervě rescEU je dalších 23 prostředků.
Ve Francii jsou nyní podle EK nasazena dvě malá letadla z Portugalska, jeden vrtulník ze Slovenska, jeden z Česka, jeden hasičský letoun Canadair z Chorvatska a dvě další letadla ze Švédska. Měly by dorazit dva další vrtulníky z Německa a dva letouny z Turecka. Ve Španělsku zasahují dva canadairy z Řecka, dva z Itálie a tři pozemní týmy z Portugalska (134 lidí s 41 vozidel). Dorazit by měly rovněž dvě letadla z Turecka.
Hasičské týmy se ale do nejvíce ohrožených míst rozmísťují i předem. Letos bylo do nejohroženějších zemí vysláno 777 hasičů ze 14 států. Tyto týmy jsou připraveny zasáhnout společně s místními hasiči hned po vypuknutí požárů. Například do Řecka tak byli vysláni již předem hasiči z Česka.
V bruselském koordinačním centru nepracují jen dispečeři, ale i další odborníci a meteorologové. Celý tým centra má přibližně 60 zaměstnanců, z toho 24 tvoří pracovníci, kteří se střídají v nepřetržitých směnách.
„Pomocí satelitních snímků hodnotíme intenzitu požárů a rozsah škod v celé Evropě. Sledujeme vznik nových ohnisek, analyzujeme jejich šíření a ve spojení s meteorologickými daty dokážeme odhadnout, jak se bude požár vyvíjet během následujících hodin nebo dnů,“ popsal expert na lesní požáry Moisés Galán Santano. Veškeré informace ihned sdílejí se státy EU.
Letošní sezóna požárů začala podle Zuberové mimořádně brzy. První žádost o aktivaci mechanismu přišla už v dubnu z Nizozemska, následovala Česká republika na začátku května kvůli požáru v Národním parku České Švýcarsko. Začátkem července byl mechanismus aktivován při velkých požárech v Portugalsku a ve Francii u Perpignanu. „V současnosti jsou největšími operacemi požáry ve Francii a ve Španělsku. Francie požádala o pomoc 22. července, Španělsko 24. července,“ dodala šéfka centra ERCC.
Podle Zuberové je letošní sezóna přírodních katastrof zatím podobná té loňské. „Loňský rok byl dosud nejhorší. Letošní sezóna má potenciál být stejně špatná, ale jsme teprve na konci července a většina léta je ještě před námi,“ řekla novinářům. Ve srovnání s předchozími lety je ale vidět výrazný nárůst žádostí o pomoc. Když mechanismus začínal fungovat, dostávalo centrum přibližně 15 až 20 žádostí ročně. Od pandemie covidu-19 jich eviduje přes sto ročně. „Jen během loňské sezóny lesních požárů jsme zaznamenali 19 žádostí o pomoc a letos očekáváme, že tento rekord může být překonán,“ dodala. V příštích dnech očekávají velmi náročné období zejména kvůli opětovné vlně veder.
Rozdíl oproti předchozím letům rovněž je, že se požáry přibližují městům a hasiči se musí zaměřovat na ochranu obyvatel, domů a podniků. Kvůli tomu někdy nemohou hasit požár způsobem, jaký by volili v otevřené krajině. Požáry jsou podle Zuberové nyní také často rozsáhlejší a hůře se dostávají pod kontrolu.
Podle Galána Santana je třeba zaměřit se i na prevenci, tedy předcházení podobně rozsáhlým požárům. „Výsledky se nedostaví za rok, ani za dva. Nejde ani o deset nebo dvacet let. Je to dlouhodobý proces, a právě na něj se musíme soustředit,“ uvedl. Primární odpovědnost mají členské státy, ale cílem Evropské komise je podle něj podporovat a prosazovat politiky zaměřené na prevenci.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}












