Aktual.: 20.10.2025 17:00
Most – V lomu ČSA na Mostecku pokračuje zahlazování následků těžby uhlí. Ve zbytkové jámě se přirozeně napouští jezero. Na jaře dělníci rozeberou obří korečkové rypadlo RK 5000 a postupně i další stroje. Dosud odborníci v lomu zrekultivovali 2800 hektarů plochy, na dalších 1200 hektarů se pracuje a 500 hektarů zaplní budoucí jezero. Novinářům to dnes řekl Milan Daneš ze společnosti Severní energetická, která lom spravuje.
Při přeměně krajiny těžaři už přesunuli více tři miliony metrů krychlových zeminy a další milion a půl ještě přesunou. Na svazích vznikajícího jezera se musí dotěžit zbytky uhlí, které spotřebovává energetická skupiny Sev.en ve svých provozech. „Po těžbě zůstávají uhelné řezy, které se musí překrýt zeminou, aby tam nevznikaly nějaké ohně, zápary. To je teď naše hlavní činnost,“ uvedl Daneš.
Sanační těžba skončí v roce 2027 a celá rekultivace v roce 2032. Práce se nedotknou tzv. jádrového území, které se nechá podle plánu, který schválila vláda a báňský úřad, přírodě k samovolné obnově.
Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo od 4. října na části území bývalého lomu ČSA národní přírodní památku. Chráněné území má rozlohu přes 12 kilometrů. Nachází se v něm stepi, mokřady nebo lesostepi, které hostí řadu vzácných druhů.
„Je to unikátní území v rámci celé ČR. Víme, že tu je zhruba 1500 druhů živočichů, z toho 416 je zvláště chráněných nebo uvedených na červeném seznamu ohrožených živočichů. Žije tu mnoho drobných ptáků, ale najdeme tu i orla mořského nebo majestátní jeřáby. Objevili jsme tady hodně druhů ropuch, skokanů, čolků, samotářské včely i druh, který je úplně nový v ČR, nemá ani český název,“ uvedla Markéta Hendrychová z České zemědělské univerzity, která dělá v lomu výzkum.
Upuštění od celoplošné rekultivace podle Hendrychové znamená, že území bude mnohem dříve zpřístupněné veřejnosti. Na některá místa se lidé dostanou už nyní. „Ptáme se návštěvníků, co se jim líbí, co by ještě potřebovali,“ uvedla Hendrychová. Odborníky zajímá také postoj okolních obcí, které budou území využívat.
Ve zbytkové jámě se tvoří základ budoucího jezera, hloubku má nyní asi 14 metrů, ve finále bude 110 metrů hluboké. „Předpokládáme, že do pěti let by tu mohla být vodní plocha podobná jezeru Matylda u Mostu a do 15 let bude mít velikost ústeckého jezera Milada,“ uvedla mluvčí Sev.en Eva Maříková. Hladina bude kolísat, čímž se budou vytvářet různá zákoutí, přírodní biotopy. „To, co se vlastně neděje na jezerech, které jsou určeny k rekreaci. Toto jezero k rekreaci určené nebude. Nebudou tady pláže ani mola, na kterých by se mohli lidé opalovat,“ uvedla Maříková.
Voda plyne do jezera gravitačním svedením veškerých vod z okolí. „Bude jedna z nejčistších v regionu, protože to je voda, která se tu přirozeně vyskytuje. Podle odborníků by do roka měla zásadně klesnout koncentrace kovů v této vodě,“ uvedla Maříková.
Vláda Petra Fialy (ODS) schválila změnu plánu, podle které se nechá část území hnědouhelného lomu přirozené obnově na místo nákladnější rekultivace. Obvodní báňský úřad změnu potvrdil a rozhodl o uvolnění zhruba miliardy korun z rekultivační rezervy skupiny Sev.en. Půl miliardy předá těžař ve formě pozemků, daně a peněžního příspěvku státu.
Postupem obvodního úřadu se zabývá Český báňský úřad. Tomáš Šolar, bývalý manažer společnosti Rekultivace, která patří do energetické skupiny, šířil podle ředitele těžebních společností Sev.en Petra Lence informace o údajné manipulaci se sanací a rekultivací lomu ČSA. Firma na něj podala trestní oznámení.
