Aktualizace: 2.02.2024 13:18
Berlín – Německý parlament dnes s několikatýdenním zpožděním schválil rozpočet pro letošní rok. Vláda kancléře Olafa Scholze návrh státních výdajů kvůli chybějícím desítkám miliard eur musela zcela přepracovat. Součástí rozpočtu, jehož objem je 476,8 miliardy eur (11,8 bilionu Kč), včetně 39 miliard eur (969 miliard Kč) nových půjček, jsou rozsáhlé škrty. Německo i přes nové půjčky dodrží podmínky takzvané dluhové brzdy, což je ústavní opatření, které brání příliš rychlému zadlužování země.
Pro návrh rozpočtu, se kterým už před dvěma týdny souhlasil rozpočtový výbor Spolkového sněmu, zvedlo ruku 388 poslanců. Proti jich bylo 279. Hlasování se nikdo nezdržel. Souhlas s rozpočtem musí vyslovit ještě Spolková rada, která zastupuje přímo německé regiony.
Součástí rozpočtu jsou rozsáhlá úsporná opatření, kvůli kterým si cestující připlatí za letenky, zvýší se poplatky za emise oxidu uhličitého a postupně skončí dotace dieselu pro zemědělství. Kvůli škrtům se v Německu v posledních týdnech konala řada demonstrací, mezi ty nejviditelnější patřily protesty zemědělců. Farmáři kvůli omezení dotací v lednu celý týden blokovali nájezdy na dálnice. Demonstrovali také autodopravci, kteří odmítají vyšší mýto a vyšší emisní poplatky.
Podle dnes zveřejněného průzkumu Politbarometer veřejnoprávní televize ZDF přitom se škrty ve finanční nouzi souhlasí většina obyvatel, konkrétně 58 procent. Pro větší zadlužování za situace, kdy stát nemá dostatek peněz, se vyslovilo 20 procent respondentů. Dalších 13 procent lidí by finanční problémy řešilo zvýšením daní.
Německo se na konci loňského roku dostalo do složité rozpočtové krize, když ústavní soud v listopadu rozhodl, že dřívější převod 60 miliard eur (1,49 bilionu Kč) do klimatického fondu byl nezákonný. Státní pokladně najednou chyběly desítky miliard eur. Ministr financí Christian Lindner kvůli tomu musel upravit loňský rozpočet a zcela přepracovat návrh pro letošní rok. Kvůli úsporám Německu už na konci loňského roku předčasně skončilo s regulací cen elektřiny, plynu a dálkového tepla, ve které chtělo původně pokračovat do letošního března.
