Aktual.: 29.08.2025 13:24
Praha – Letošní tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) podle České národní banky (ČNB) potvrzuje dlouhodobější trend postupného oživování české ekonomiky. Vzhůru ji letos táhne především domácí poptávka, pozitivní vliv má také tvorba zásob a růst vládních investic. Celkově tak výkon ekonomiky v druhém čtvrtletí roku potvrzuje prognózu ČNB, podle které letos česká ekonomika vzroste o 2,6 procenta. V komentáři k dnešním údajům o HDP to uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Sklenář.
Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,6 procenta a proti předchozím třem měsícům o půl procenta, uvedl ČSÚ.
Růst HDP ve druhém kvartále letošního roku je tak nejvyšší za poslední tři roky, oproti předchozímu čtvrtletí byl vyšší o půl procenta. „Ekonomika tak navázala na dynamiku předchozích kvartálů a nenaplnily se obavy, že růst v prvním čtvrtletí byl zásadně ovlivněn jednorázovými vlivy. Naopak potvrzuje se dlouhodobější trend oživování české ekonomiky, které táhne hlavně rostoucí domácí poptávka,“ řekl Sklenář.
Spotřební výdaje domácností ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostly o 3,4 procenta, což je podle centrální banky nejvyšší tempo růstu od začátku roku 2022. Sklenář dále vyzdvihl pokračování růstu vládních výdajů tempem kolem dvou procent a také pozitivní příspěvek tvorby zásob.
Smíšený vývoj je naopak podle centrální banky stále u fixních investic. „Ale i zde se opakovaně objevují náznaky obratu,“ podotkl Sklenář. Ve druhé polovině roku se podle něj může tato oblast vrátit k růstu.
Negativní příspěvek naopak podle ČNB nadále vykazuje zahraniční obchod, příčinou je utlumená zahraniční poptávka. „Nenaplnily se obavy, že růst exportu v prvním čtvrtletí zásadně ovlivnilo předzásobení evropských exportérů před zavedením cel za strany USA. Údaje za druhé čtvrtletí naznačují, že rozhodujícím faktorem je širší a pozvolné oživování evropské ekonomiky,“ dodal Sklenář.
Analytici: Ekonomiku táhne domácí spotřeba, celoroční růst bude nad 2 pct
Letošní tempo růstu české ekonomiky je podle analytiků pozitivním překvapením, stimuluje ji především silná spotřeba domácností. Pro celý rok proto odhadují růst tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) nad dvě procenta. Uvedli to analytici, které oslovila ČTK, při hodnocení dnešních zpřesněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) o vývoji hospodářství ve druhém čtvrtletí.
Zpřesněné výsledky výkonu české ekonomiky ve druhém čtvrtletí byly podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče pozitivním překvapením. „Pro letošní rok očekáváme růst české ekonomiky na úrovni 2,2 procenta, údaje o HDP za druhé čtvrtletí ale naznačují, že růst HDP za celý rok 2025 může být i mírně vyšší,“ uvedl Jáč.
Celoroční růst HDP nad dvě procenta předpokládá i hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek, přestože ve druhé polovině očekává zpomalení ekonomiky. „Výhled pro HDP za letošní rok posouváme o 0,1 procentního bodu výš na 2,2 procenta. Pro rok 2026 nadále počítáme s mírným zpomalením na 1,8 procenta, jelikož patrně zpomalí export i soukromá spotřeba,“ uvedl.
Růst tuzemské ekonomiky v prvním pololetí byl podle analytika Raiffeisen Bank Martina Krona tažen primárně rostoucími výdaji domácností, které se čím dál tím více osmělují ve svých nákupech. „Důvod je zcela jasný, inflace se drží pod tři procenta a nominální mzdy stále rostou solidním tempem, díky čemuž se reálná kupní síla Čechů zvyšuje,“ vysvětlil Kron. Kromě toho podle něj trochu paradoxně pomohla i americká cla, která se pozitivně projevila na stavu zásob a také ve snaze amerických firem a spotřebitelů se předzásobit.
Spotřebu domácností jako hlavní motor růstu HDP vidí také hlavní ekonom Portu Jan Berka. Právě spotřebitelská poptávka podle něj zůstane silná i v další části letošního roku, stabilizaci očekává i v případě čistého exportu, který dosud vinou slabé zahraniční poptávky působil naopak negativně.
Hospodářský růst bude silnou spotřebou domácností tažený i ve zbytku roku, tvrdí rovněž analytik PwC Dominik Kohut. Dalším faktorem by podle něj mohly být i posílené vládní investice nebo zahraniční obchod, kterému by mohlo pomoci ukončení období nejistot o celní politice USA. Dalšímu růstu hospodářství naopak podle Kohuta příliš nepomohou nižší úrokové sazby, které podle predikcí zůstanou na současných 3,5 procenta nejméně do konce roku.
Na vliv blížících se voleb upozornil Jan Slabý z poradenské společnosti Ecovis. V této souvislosti předpokládá „zbrojení“ vládních stran v podobě zvýšených investic.
Ekonomika ve 2. čtvrtletí vzrostla proti loňsku o 2,6 %, upřesnil ČSÚ
Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,6 procenta a proti předchozím třem měsícům o půl procenta. Na webu to dnes uvedl Český statistický úřad. Čísla jsou lepší než v jeho prvním odhadu z konce července, podle kterého se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil meziročně o 2,4 procenta a ve srovnání s předchozím čtvrtletím vzrostl o 0,2 procenta.
„Zpřesněný odhad potvrdil pokračující růst české ekonomiky,“ uvedl ČSÚ. Meziroční růst HDP byl nejrychlejší za poslední tři roky. Podpořily ho vyšší výdaje na konečnou spotřebu a změna stavu zásob. Negativní vliv měla tvorba hrubého fixního kapitálu a meziročně nižší přebytek zahraničního obchodu.
Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 1,1 procenta a meziročně o 3,1 procenta. U domácností se proti loňsku zvýšily o 3,4 procenta a u vládních institucí o 2,2 procenta. „Změna stavu zásob činila plus 36,7 miliardy Kč, což bylo o 27,2 miliardy Kč více než ve stejném čtvrtletí předchozího roku,“ uvedl ČSÚ.
Tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla mezičtvrtletně o půl procenta, meziročně klesla o 0,2 procenta. „Meziroční pokles zaznamenaly především investice do obydlí a ostatních strojů a zařízení, zatímco vzrostly zejména investice do ostatních budov a staveb a dopravních prostředků,“ podotkl ČSÚ. Přebytek zahraničního obchodu se zbožím a službami v běžných cenách klesl ve druhém čtvrtletí proti loňsku o 11 miliard na 118,8 miliardy Kč.
Hrubá přidaná hodnota ve druhém čtvrtletí stoupla mezičtvrtletně o půl procenta a meziročně o 2,8 procenta. Mezičtvrtletní růst měl podporu v obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství, pozitivně přispěl i průmysl a stavebnictví. Negativně naopak působilo peněžnictví a pojišťovnictví.
