Aktualizace: 20.02.2024 12:27
Londýn – U londýnského vrchního soudu začalo dvoudenní slyšení v případu možného vydání zakladatele WikiLeaks Juliana Assange do Spojených států. Americké úřady jej chtějí soudit za zveřejnění utajovaných armádních dokumentů. Dvaapadesátiletý Australan má nicméně řadu podporovatelů, kteří se odvolávají na svobodu tisku a právo na informace. Pokud nyní soudci rozhodnou v Assangeův neprospěch, jeho vydání do USA by mohl zastavit už jen Evropský soud pro lidská práva (EHCR).
Assangeovi obhájci se podle BBC nemusí nyní snažit soud přesvědčit, že Assange je obětí politicky motivovaného stíhání, ani že jiné soudy rozhodly v rozporu se zákonem, nebo že jeho vydání do USA je porušením lidských práv. Stačí pouze, když soudce přesvědčí, že případ je „sporný“, a je tedy nutné o něm dál diskutovat. Pokud se soudci přikloní na jejich stranu, budou se konat další soudní řízení.
Assange se slyšení neúčastní ani osobně, ani přes videopřenos. Obhájce Ed Fitzgerald soudcům oznámil, že jeho klient se „necítí dobře“.
Assangeova manželka Stella na sociálních sítích v noci na dnešek sdílela záběry ikonických londýnských památek a budov, například mostu London Bridge, galerie Tate Modern nebo londýnského Toweru, na které byly promítány slogany jako „Osvoboďte Juliana, je načase zastavit extradici“ nebo „Odvolejte obvinění“. Před budovou londýnského soudu se shromáždily desítky až stovky odpůrců Assangeova vydání do USA.
Protestující se kromě svobody médií odvolávají na zdraví obviněného; zvláštní zpravodajka OSN pro mučení Alice Edwardsová na začátku února britskou vládu vyzvala, aby Assangeovu extradici zastavila kvůli jeho depresím, které by mohly vyvolat sebevražedné sklony, pokud by byl v USA odsouzený k odnětí svobody na dlouhou dobu a v cele pro jednoho vězně.
Za Assange se postavila i řada politiků. Například 46 europoslanců, včetně českých poslankyň Markéty Gregorové (Piráti) a Kateřiny Konečné (KSČM), podepsalo výzvu, v níž se odvolávají mimo jiné na svobodu tisku a žádají Assangeovo propuštění z vězení a zastavení procesu jeho vydání do USA. Podobné argumenty v otevřeném dopise použilo 75 poslanců německého Spolkového sněmu, především ze Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) a strany Zelených.
Rozhodnutí o vydání Assange do USA potvrdila tehdejší konzervativní ministryně vnitra Priti Patelová. Assangeovi obhájci se dnes a ve středu u vrchního soudu snaží vybojovat nárok na přezkoumání rozhodnutí ministryně a jiného britského soudu, který extradici rovněž schválil.
Americké ministerstvo spravedlnosti v roce 2019 označilo úniky informací na WikiLeaks jako „jedno z největších narušení utajovaných informací v historii Spojených států“. Podle Assangeových právníků hrozí obviněnému vydavateli, aktivistovi a programátorovi trest až 175 let vězení. Americká vláda ale podle BBC hovoří o potenciálním trestu odnětí svobody mezi čtyřmi a šesti lety.
WikiLeaks s Assangem v čele zveřejnila miliony dokumentů, včetně řady utajovaných zpráv souvisejících s válkou, špionáží a korupcí. V roce 2010 se například na WikiLeaks objevilo video pořízené z amerického vojenského vrtulníku, jež zachycovalo zabíjení civilistů v Bagdádu. O několik let později server informoval o amerických odposleších francouzských prezidentů Jacquesa Chiraka, Nicolase Sarkozyho a Françoise Hollandea a v roce 2017 zveřejnil tisíce dokumentů o praktikách americké kybernetické špionáže.
